Archiv štítku: Věci-stopy-mapování

Tým CEFRESu

Sophie Raehme – Výzkum a CV

„Vizualizace odporu: Putovní graffiti „Las Cuchas Tienen la Razón“ a přízračná přítomnost nedobrovolně zmizelých Kolumbijců v Evropě”

Osa 3 – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Můj výzkum se zaměřuje na genderové, intersekcionální a vztahové újmy a zejména na způsoby, jakými státní i nestátní aktéři, ale také samotné oběti a přeživší, vyjednávají o představách jejich kolektivního odškodnění. Zaměřuji se zejména na možnosti a omezení kolektivního odškodnění v rámci oficiálních procesů uznání obětí. Pomocí vztahové ontologické optiky zkoumám, jak jsou rámce kolektivní viktimizace uvnitř diskuzí o přechodném soudnictví i mimo ně konstruovány a zpochybňovány, a to zejména ve vztahu k územní paměti, umění a odboji v kontextu městského územního míru v Kolumbii. Moje práce vychází z kritických, dekoloniálních, queer a feministických přístupů k přechodnému soudnictví, odškodnění, genderu a lidským právům. Moje práce vychází z kritických, dekoloniálních, queer a feministických přístupů k přechodnému soudnictví, odškodnění, genderu a lidským právům. V letech 2022 až 2024 jsem úzce spolupracovala s ženským kolektivem badatelek a LGBT skupinou v Medellínu na participativních dokumentárních projektech. Jeden z nich je v současné době přepracováván a v plánu je jeho uvedení na filmovém festivalu o lidských právech.

Během pobytu v CEFRESu se budu zabývat transnárodními rozměry aktivismu paměti prostřednictvím putovního graffiti „Las cuchas tienen la razón“, které původně vytvořili mladí graffiti umělci.kyně a badatelky v kolumbijském Medellínu. Projekt zkoumá, jak tento vizuální projev, symbolizující územní odpor a boje mládeže a žen za pravdu, spravedlnost a odškodnění, přetlumočila latinskoamerická diaspora v evropských městech jako jsou Vídeň, Berlín a Londýn. Ke studiu těchto územních vzpomínek přenesených v putovních graffiti používám metodologii, jež pracuje s metaforou duchů. „Etnografie duchů“ nabízí koncepční rámec pro zkoumání toho, jak se trauma a chybění vpisují do těl a městských prostorů, zejména prostřednictvím muralismu a graffiti. Tyto formy pouličního umění fungují jako živé archivy vzdoru, které mainstreamová historiografie a etnografie často přehlíží, ale které jsou ústředním prvkem paměťových praktik běžných lidí. Tuto metodologii doplním polostrukturovanými rozhovory s graffiti umělci.kyněmi a badatelkami.

V CEFRESu hodlám přispívat především výzkumné osé 3, „Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti“. Během svého pobytu představím výsledky svého doktorského výzkumu a promítnu připravovaný participativní dokumentární film “Women Walking for Truth – Transforming Voices and Territorial Resistance” (2025).

CV

Získala jsem magisterský titul v oboru filozofie (2019) na Goetheově univerzitě ve Frankfurtu a magisterský titul v oboru mezinárodní studia / výzkum míru a konfliktů (2020) na Technické univerzitě v Darmstadtu. V roce 2024 jsem jako Global Teaching Fellow na katedře politologie a globálních studií na Universidad de los Andes v Bogotě vyučovala kurzy feministické teorie, klimatické obnovy a metodologie založené na umění. V roce 2025 jsem byla hostující doktorandkou na katedře genderových studií na London School of Economics and Political Science a na katedře politických a sociálních věd na European University Institute.

Tým CEFRESu

Nina Papcunová – Výzkum a CV

Príroda v modernizme

Výzkumná osa 3 – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: nina.papcunova@savba.sk

Nina Papcunová je študentkou doktorandského štúdia v Ústave slovenskej literatúry SAV (súčasť Slovenskej akadémie vied v Bratislave). Názov jej dizertačnej práce je Príroda v modernizme a svojím zameraním prispieva do CEFRES výskumnej osy 3.

Hlavný cieľ práce spočíva vo výskume kultúrnej funkcie prírody v slovenskej literatúre v rozmedzí rokov 1890-1925, čomu zodpovedá poetická línia naturalizmus-symbolizmus-modernizmus. Výskum sa taktiež zameriava na enviromentálne vedomie modernistickej literatúry a jej reakcie na dobové zmeny vo vzťahoch medzi človekom a prírodou (industrializácia, vojna). Rovnako relevantné budú pre výskum psychologické aspekty reprezentácie prírody. Z tematického hľadiska sa výskum zameria na motívy prírodných katastrof a ničivých zásahov človeka do prírody s dôrazom na ich literárne zobrazenie, estetické a funkčné využitie a celkový význam. Výskum bude pracovať s prozaickými a poetickými textmi z vymedzeného obdobia a pokryje väčšie množstvo autorov v snahe zachytiť čo najviac možných odlišných prístupov k zmieneným témam a motívom.

Metodologické východisko výskumu tvoria teórie ekokritiky (ecocriticism) a najmä ekopoetiky (écopoétique; písanie o prírode – écrire la nature) aplikované na štúdium modernizmu. Obidve teórie sa zaujímajú o reprezentácie prírody v literárnych textoch. Zatiaľ čo ekokritika sa primárne zameriava na prítomnosť prírody v literatúre, ekopoetika hĺbkovo skúma estetické podoby a formy, v akých je príroda v literatúre zachytená. Modernizmus je ako obdobie často spájaný s rozvojom urbanizácie a teda aj s priestorom mesta. Hoci príroda sa v textoch slovenského modernizmu vyskytuje, jej zobrazeniam sa zatiaľ zo strany odborníkov nevenovala výrazná pozornosť. Môj výskum predstavuje inovatívny prístup k vymedzenej problematike na dvoch úrovniach: jadrom výskumu je zobrazenie prírody v literárnom období, ktoré bolo doposiaľ charakteristické záujmom o mesto, a výskum bude postavený na použití ekokritiky a ekopoetiky, ktoré zatiaľ neboli výrazne aplikované v rámci literárneho výskumu v našej geografickej oblasti.

ŽIVOTOPIS

Vzdelanie

Od 2024: Doktorandské štúdium, dizertačná práca Príroda v modernizme (Nature in Modernism; La nature dans le modernisme), Ústav slovenskej literatúry SAV, v. v. i., Slovenská akadémia vied, Bratislava

2019-2024: Magisterský titul v odbore Slovenský jazyk a kultúra a francúzsky jazyk a kultúra so zameraním na prekladateľstvo a tlmočníctvo, Univerzita Komenského v Bratislave

Doplnkové vzdelanie

2022-2024: Doplňujúce pedagogické štúdium so zameraním na vyučovanie francúzskeho jazyka – rozširujúci modul, Univerzita Komenského v Bratislave

Nedávne publikácie

– Recenzia v anglickom jazyku k publikácii od autora Peter Adkins: The Modernist Anthropocene: Nonhuman Life and Planetary Change in James Joyce, Virginia Woolf and Djuna Barnes (2024), SLOVENSKÁ LITERATÚRA (v tlači)

– Recenzia pri príležitosti vydania publikácie od autorky Mgr. Silvia Rybárová, PhD.: Dejiny, pamäť a osobný príbeh v súčasnej francúzskej próze (2024), SLOVENSKÁ LITERATÚRA, zv. 72, 2025, č.3

Tým CEFRESu

Dominika Drobná – Výzkum a CV

Teória a prax architektúry v Bratislave okolo roku 1800

Osa III – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Dominika Drobná je doktorandkou na Katedre dejín výtvarného umenia Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Jej dizertačná práca s názvom Teória a prax architektúry v Bratislave okolo roku 1800 prispieva k výskumnej oblasti č. 3 v rámci programu CEFRES.

Cieľom dizertačnej práce je preskúmať vzťah medzi architektonickou teóriou a praxou v Bratislave v období rokov 1770 až 1830. Výskum sa pôvodne zameriaval na vývoj sakrálnej architektúry v západnom Slovensku v danom období, osobitne v kontexte tereziánskych a jozefínskych reforiem v oblasti cirkvi a školstva. Tieto reformy významne ovplyvnili architektonickú produkciu a viedli k objaveniu doteraz prehliadanej osobnosti architektonickej teórie – Johanna Nepomuka Schauffa. Schauff dlhé roky pôsobil ako učiteľ kreslenia na Normalschule v Bratislave, kde vyučoval kreslenie miestnych remeselníkov, vrátane murárov a kamenárov. Títo remeselníci sa čoraz viac zapájali do architektonického navrhovania, najmä sakrálnych a profánnych stavieb, často v spolupráci s viedenskými architektmi. Schauff zároveň rozvíjal vlastné teoretické úvahy o architektúre Uhorska a v Bratislave publikoval niekoľko prác venovaných tejto téme.

Okrem Schauffa sa dizertačná práca venuje aj stavebnému majstrovi Matthäusovi Walchovi, ktorý bol aktívny v Bratislave najmä v 70. rokoch 18. storočia. Významne sa podieľal na výstavbe viacerých šľachtických palácov, divadla a dvoch evanjelických kostolov, ktoré boli postavené ešte pred vydaním Tolerančného patentu v roku 1781.

Hlavným cieľom dizertačnej práce je analyzovať teoretické a praktické aspekty architektúry – predovšetkým sakrálnej – prostredníctvom činnosti a myšlienok týchto dvoch významných osobností. Práca sa snaží zachytiť štýlový vývoj architektúry v Bratislave počas prelomového obdobia medzi doznievajúcim barokom a nastupujúcim klasicizmom a zároveň poukázať na význam Bratislavy ako sekundárneho centra architektúry a umenia v prostredí Habsburskej monarchie a Uhorska.

Metodológia výskumu pozostáva z viacerých fáz. Prvou bolo heuristické a kritické zhodnotenie doterajšej odbornej literatúry. Nasledovala podrobná analýza primárnych historických prameňov vrátane archívnych dokumentov, máp, plánov a historických vyobrazení – najmä grafík. Osobitná pozornosť je venovaná Schauffovým teoretickým textom, ktorých interpretácia osvetľuje širší architektonický diskurz okolo roku 1800.

Materiálny základ výskumu tvoria tri kľúčové sakrálne stavby v Bratislave: Veľký evanjelický kostol (1774–1776), Malý evanjelický kostol (1776–1777) a Rímskokatolícky kostol sv. Ladislava (1830–1831). Dôležité je, že oba evanjelické kostoly boli postavené ešte pred vydaním Tolerančného patentu v roku 1781. Po komplexnej analýze vybraných objektov budú pomocou porovnávacej metódy určené charakteristické znaky architektúry daného obdobia a regiónu a definovaný ich vývoj a štýl. V záverečnej fáze sa výskum sústredí na interpretáciu získaných poznatkov o sakrálnej architektúre. Cieľom je poukázať na širšie súvislosti skúmanej problematiky v rámci architektúry daného obdobia – nielen na území dnešného Slovenska, ale aj v kontexte vývoja v Uhorsku, Habsburskej monarchii a v Európe.

Vzdelanie

  • From 2022 till present: PhD. candidate, Art studies, Department of Art History, Faculty of Arts, Comenius University in Bratislava
  • 2021–2024: Master, Archaeology, Department of Archaeology and Museology, Faculty of Arts, Masaryk University in Brno
  • 2019–2021: Master, Art History, Department of Art History, Faculty of Arts, Masaryk University in Brno
  • 2016–2019: Bachelor, Art History, Department of Art History, Faculty of Arts, Comenius University in Bratislava

Najnovšie publikácie

  • Šintava a Sereď: premeny stredovekého hradu na renesančnú pevnosť a klasicistický kaštieľ: doklady vo svetle poznatkov z oblasti archeológie, dejín architektúry a pamiatkovej starostlivosti (Šintava and Sereď: transformation of a medieval castle into a Renaissance fortress and a Classicist manor house : evidence in the light of knowledge in the field of archaeology, history of architecture and monument care). In: Studia archaeologica Brunensia, roč. 29, č. 1, 2024, s. 109–151.
  • Vila pro stavitele (Villa for the Builder). In: Tajemství české minulosti, č. 103, 2024, s. 24–27.
  • Bratislavskí stavební majstri a ich vplyv na premeny mesta v druhej polovici 18. storočia (Bratislava’s Master Builders and Their Influence on the Transformation of the City in the Second Half of the 18th Century). In: Umělec a město: sborník příspěvků z odborné konference. Brno 2023, s. 91–104. ISBN 978-80-88145-69-1.
  • Kontexte der Kunst um 1800 aus dem Gebiet der heutigen Slowakei (Contexts of Art around 1800 from the Territory of Present-Day Slovakia). In: Internationales Doktorand/innen Forum Kunstgeschichte des östlichen Europas [elektronický dokument]: Beiträge / Papers 2023. Berlin 2023, s. 1–2.
  • Možnosti inšpirácie architektúrou (Posibilities of Inspiration through Architecture). In: Prostor Zlín, roč. XXX, č. 4, 2023, s. 43–47.
  • Pressburger Baumeister Matthäus Walch a jeho stavebná činnosť v Bratislave (Pressburger Baumeister Matthäus Walch and his building activities in Bratislava). In: Kolbiarz Chmelinová, Katarína – Beňová, Katarína: Umenie a umělci v meste okolo roku 1800. Bratislava 2023, s. 86–112. ISBN 978-80-8127-388-9.
  • Národní divadlo Nitranské župy (National Theatre of the Nitra County). In: Opuscula historiae artium, roč. 70, č.2, 2021, s. 142–153.

Účasť na konferenciách

  • November 2024: „National Styles in Architecture: The Formation of the Hungarian National Columns Order in the European Context“, paper presented in the conference Ex Arte: Fortresses, Bridges and Borders, Masaryk University, Brno
  • October 2023: „Johann Nepomuk Schauff and the Study of the Hungarian National Style in Architecture“, paper presented in the conference Ex Arte: From Material to Theory, Palacký University, Olomouc
  • October 2023: „Bratislava’s Master Buliders and Their Influence on the Transformation of the City“, paper presented in the conference The Artist and the City, Museum of Kroměříž
  • May 2023: „Contexts of Art around 1800 from the Territory of Present-Day Slovakia“, short paper presented in the conference VIII. Internationales Doktorand*innenforum Kunstgeschichte des östlichen Europas, Humboldt-University, Berlin
  • November 2022: „Pressburger Baumeister Matthäus Walch and his building Activities in Bratislava“, paper presented in the conference Art and Artists in the City around 1800, Comenius University, Bratislava
Tým CEFRESu

Andrej Vašíček – Výzkum a CV

„Kulturní a historická paměť maďarské krajiny v 18. století”

Osa III – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Úvod

Tato disertační práce zkoumá kulturní a historickou paměť zakotvenou ve venkovské a polovenkovské krajině 18. století v Maďarsku. Zabývá se tím, jak místní komunity vnímaly, formovaly a pamatovaly si své okolí, a zaměřuje se na hmotné stopy, prostorové praktiky a symbolické reprezentace, které v průběhu času spojovaly lidi s touto zemí.

Výzkumné otázky

  • Jak byla krajina vnímána a zobrazována v právním, náboženském a sociálním kontextu v 18. století?
  • Jaké hmotné nebo symbolické stopy minulého využití a významu lze v krajině identifikovat (např. kříže, hraniční značky, vodohospodářské stavby, cesty)?
  • Jak se přírodní prvky (řeky, lesy, kopce) staly součástí kolektivní paměti nebo identity?
  • Jakým způsobem ovlivnila transformace krajiny – prostřednictvím kultivace, regulace nebo osídlení – kulturní paměť jejich obyvatel?

Metodologie

Výzkum kombinuje přístupy z oblasti environmentální historie, historické antropologie a kritické kartografie. Čerpá z různých historických zdrojů:

  • Urbaria a konskripce, odrážející socioekonomické využití půdy.
  • Historické mapy a katastrální plány, sloužící ke sledování prostorové organizace a paměti.
  • Farní záznamy, nápisy a náboženské památky, sloužící ke sledování symbolických prvků krajiny.
  • Narativní zdroje (například místní kroniky) pro mentální a prožívané geografie.

Projekt využívá mikrohistorické případové studie z konkrétních regionů historického Horního Uherska k rekonstrukci interakce mezi lidmi a krajinou.

Empirický Základ:

Primární empirický základ zahrnuje:

  • Archivní materiály z Maďarského národního archivu a slovenských regionálních archivů.
  • Mapy z 18. století z vojenských a církevních sbírek.
  • Terénní výzkum zahrnující dokumentaci dochovaných krajinných prvků (např. kamenné kříže, zbytky starých polních systémů, protipovodňové stavby).

Přínos pro výzkumnou oblast CEFRES 3 – Věci, stopy, mapování

Disertační práce přispívá k pochopení krajiny jako palimpsestu objektů a stop – prostoru poznamenaného vrstvami minulých významů, použití a reprezentací. Předpokládá, že paměť místa se nepřenáší pouze prostřednictvím textů nebo rituálů, ale je také vepsána do terénu prostřednictvím prostorových praktik a zachovaných fyzických pozůstatků. Tím, že zkoumá, jak lidé obývali a interpretovali své prostředí, nabízí tento výzkum historickou perspektivu na tvorbu prostoru a propojuje hmotné objekty s nehmotnou pamětí. Zabývá se také mapováním těchto stop, a to jak doslovně (prostřednictvím GIS), tak koncepčně, jakožto způsob porozumění tomu, jak se krajiny stávají historickými a kulturními archivy.

Výzkumné projekty

Vizuálne reprezentácie druhej svetovej vojny: múzea, pamätníky a komemorácie

Vizuálna reprezentácia druhej svetovej vojny v múzeách, na pamätníkoch a počas komemorácií v strednej Európe

Projekt uskutočnený v rámci programu TANDEM CNRS-SAV vyvinutého Slovenskou akadémiou vied (SAV), CNRS Humanitných a spoločenských vied (CNRS SHS), a Francúzskym centrom pre výskum spoločenských vied (CEFRES).

Hlavní vyšetrovatelia projektu: Petra Hudek a Thomas Chopard

Projekt TANDEM Petry Hudek a Thomasa Choparda s názvom “Vizuálne reprezentácie, pamätníky a komemorácie druhej svetovej vojny v strednej Európe” sa zameriava na analýzu historických naratívov, pamätníkov a spomienkových aktivít na Slovensku, v Českej republike a v Poľsku. Pokračování textu Vizuálne reprezentácie druhej svetovej vojny: múzea, pamätníky a komemorácie →