Páté setkání semináře “Úvahy o krizi” , organizovaného CEFRESem a Fakultou sociálních věd UK, povede Jérôme Heurtaux (Paris-Dauphine Université, CEFRES).
Téma: “1958, 1968, 2002: politické krize ve Francii”
“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.
Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.
Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?
“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.
Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.
Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je pojem “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?
Téma: Transnacionální dějiny jako dějiny prostoru. Případ hnutí esperanto na počátku 20. století.
Organizátoři: Jérôme Heurtaux (CEFRES), Tomáš Weiss (FSV UK) a Mitchell Young (IMS FSV UK) Kde: online Pro přihlášení prosím kontaktujte: claire.madl(@)cefres.cz. Kdy: středa 14. října, 16:30 – 18:00 Jazyk: angličtina
Četba:
Alcalde, Ángel. ‘Spatializing Transnational History: European Spaces and Territories’. European Review of History: Revue Européenne d’histoire 25, no. 3–4 (4 July 2018): 553–67.
“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.
Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.
Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je pojem “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?
2nd session of FSV / CEFRES seminar “Thinking through Crisis” will be hosted by:
Jérôme Heurtaux (Paris-Dauphine Université / CEFRES) Subject: Revolutions, Political Crisis and Regime Changes
Where: online.
To register, please contact the organizers: maria.kokkinou@cefres.cz When: Wednesday, October 7th, 12:30-1:50 pm Language: French
As part of the seminar: “Enjeux contemporains. Penser les crises” / “Current Issues: Thinking through Crisis” organized by Maria Kokkinou (CEFRES / UK) and Jérôme Heurtaux (CEFRES)
La crise a le vent en poupe : l’apparition et la diffusion extensive de la Covid-19 en 2020 a redonné à cette notion une actualité globale, qu’elle n’avait plus eu depuis la crise financière de 2009. En dehors de ces moments spectaculaires d’effervescence à l’échelle de la planète, on ne compte plus les événements ou les phénomènes qui sont qualifiés de crise.
Concept-valise de la modernité, la « crise » (pré)occupe nos sociétés dans toutes ses dimensions. Les usages polysémiques du terme et sa très forte actualité nous incitent à revenir sur ce concept, ses significations et ses usages. C’est à cette tâche qu’est consacré ce cours-séminaire, qui verra l’intervention de chercheurs de diverses disciplines, sociologie politique, histoire, histoire de l’art, anthropologie, philosophie, etc.
Quelles réalités sont-elles qualifiées de « crises » et en quoi sont-elles critiques ? Qu’est-ce qu’une crise et comment expliquer sa survenue ? Comment une crise se déroule-t-elle, quels en sont les effets et la postérité ? Pourquoi les crises suscitent-elles des conflits d’interprétation sur leur signification ? La notion de crise est-elle un opérateur central de notre modernité et une clé de compréhension des enjeux qui traversent les sociétés contemporaines ?
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách
