Nano #2 | Ekologické uvědomění před a po roce 1989

Při druhém setkání semináře Nature(s) & Norms  (NANO), pořádaného v rámci výzkumného programu SAMSON (Sciences, Arts, Medicine and Social Norms) a probíhajícího díky pařížské Sorbonně, Univerzitě Karlově v Praze a CEFRES, přivítáme tři účastníky: Martu Kolářovou, Weroniku Parfianowiczovou a Matěje Spurného.

Kde: knihovna CEFRES a online
Kdy: pátek 25 listopadu 2022, 16:30–18:30
Jazyk: angličtina
Kontakt: cefres[@]cefres.cz

Marta Kolářová, Sociologický ústav AV ČR
Gender a ekologická domácnost: hodnoty, vzorce a chování v oblasti udržitelnosti v Česku v dvacátých letech 21. století

Obrat k udržitelnosti jde ruku v ruce s novými typy chování, jako je změna konzumních vzorců, snižování uhlíkové a ekologické stopy či omezování nadbytečné spotřeby. Jak vzorce jednání, se kterými se setkáváme v rámci udržitelného životního stylu, souvisí s genderem? Tento příspěvek se zaměří na genderový diskurz a návyky v českých zelených domácnostech, mezi které spadá udržitelná spotřeba, ekologická produkce spolu se spotřebou a alternativní péče o děti. Ukáže, jak ženy a muži každodenně žijí v souladu s hodnotami udržitelnosti a soběstačnosti. Studie vychází z kvalitativního sociologického výzkumu, jež je založen na hloubkových rozhovorech, pozorování účastníků a analýze médií.

Weronika Parfianowiczová, Varšavská univerzita
„Jak vytvořit novou podobu šetrnosti?“ Podoby spotřeby a ekologického uvědomění v socialistickém Polsku

Socialistické republiky střední a východní Evropy zaznamenaly v sedmdesátých letech rozvoj sektoru spotřebního zboží a vznik kultury konzumu. V návaznosti na to vystaly rozličné otázky, jak tento nový životní styl, včetně hodnot a chování, které s sebou přináší, uvést v soulad s ideály socialistického humanismu. Místo tradiční kritiky kultu zboží zaujalo jiné významné téma: uvědomění, že za podobu soudobého ekonomického vývoje se platí životním prostředím. Ve svém příspěvku se zaměřím na práce polských intelektuálů a akademiků, jejichž záměrem bylo tematizovat problém nadměrné konzumace a ekologické krize v kontextu ideologie socialismu. V diskusi, která v sedmdesátých letech mezi polskými sociology, historiky a přírodovědci probíhala, můžeme odhalit důležité otázky a teoretické postupy, které mají co říct v současné ekologické a klimatické krizi.

Matěj Spurný, Institute of Economic and Social History, Faculty of Arts, Charles University, Prague
Tichá revoluce v éře bezčasí. Proměna vztahu k životnímu prostředí v Československu 1968-1989

Zásadní role, kterou sehráli ekologové a ekologická kritika ve finální fázi delegitimizace komunistické diktatury v Československu, bývá zpravidla přičítána míře zničení přírody v důsledku hnědouhelné těžby a zamoření vzduchu jedovatými plyny severočeských elektráren. Pohled, který nabízím, je odlišný. Ekologickou kritiku druhé poloviny osmdesátých let chápu jako svého druhu vrcholek ledovce, jehož větší a důležitější část zůstává ukryta pod hladinou. Je totiž plodem zásadní proměny významné části české i slovenské společnosti, k níž došlo paradoxně v éře, kterou Václav Havel kdysi nazval „bezčasím“. Pod povrchem zdánlivé nehybnosti reprezentované strnulou normalizační politickou kulturou, proběhl totiž i ve zdejší společnosti proces spojovaný v Evropě západní či v USA primárně s koncem šedesátých let. Z hlediska sociálních dějin tento proces můžeme nazvat krizí vrcholné či organizované modernity (a s Ulrichem Beckem můžeme hovořit o přechodu k modernitě reflexivní). Ve svém příspěvku nebudu nicméně zůstávat u teoretické reflexe. Poslední přerod ve vnímání klíčových paradigmat (jako modernizace či pokrok) se pokusím ukázat na proměnách vztahu k přírodě, kulturní krajině, ale i urbánnímu prostředí, v němž se akcenty (nejen opoziční, ale i oficiální) postupně přesouvají od modernizace k péči o dědictví. Budu přitom vycházet z dlouholetého výzkumu severočeského Mostu, ale také z dalších dílčích výzkumů věnovaných ekologickým i památkářským epistemickým komunitám, periodikům a jejich vlivu na proměnu diskurzů o těchto klíčových tématech lidského pobývání ve světě.

Více o celém cyklu semináře můžete nalézt zde.

NaNo seminář č. 7: Správa přírody a citová odezva

Při sedmém setkání NANO semináře “Nature(s) & Norms” pořádaného v rámci výzkumného programu SAMSON (Sciences, Arts, Medicine and Social Norms) a probíhajícího díky pařížské Sorbonně, Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Varšavské univerzitě a CEFRESu přivítáme Rodolpha Gaudina (Sorbonna) a Małgorzatu Litwinowiczou (Varšavská univerzita).

Místo konání: Paříž, knihovna CEFRESu a online
Pro získání odkazu kontaktujte prosím cefres[@]cefres.cz
Kdy: pátek, 26. května 2023, 16:30
Jazyk: angličtina

1. část: Rodolphe Baudin (Sorbonna)

Správa parků jako politická praxe a metafora: politika veřejného prostoru v Karamzinově cestopisu Listy ruského cestovatele

Abstrakt: Při procházce Paříží a Versailles na jaře roku 1790 se ruský cestovatel Nikolaje Karamzina zamýšlí nad úpravami zahrad, inovacemi, které v městských parcích nařídili monarchové nebo šlechta a nad tím, jak na tyto změny reagovalo obyvatelstvo. Tato přednáška předpokládá, že Karamzin v komentáři svého cestovatele reflektuje způsoby, jakými úřady regulují veřejnou nespokojenost pomocí parků a zahrad, a jak veřejnost naopak tyto plochy využívá jako nástroje pro vyjádření sociální nezávislosti a k úniku disciplinárnímu úsilí shora. V důsledku toho se spolupráce na správě přírody v prostoru veřejných parků používá jako metafora společenské smlouvy a špatné řízení ze strany autorit slouží jako metafora pro kořeny probíhající francouzské revoluce, události, o níž Karamzin uvažuje pomocí přírodního diskurzu, typického pro konzervativní myslitele té doby.

Rodolphe Baudin je profesorem ruské literatury na Sorbonnské univerzitě. Věnuje se sentimentalistické kultuře 18. století a dokumentům o egu. Jeho současné výzkumné zájmy zahrnují deskriptivní studie překladu, studia zdravotního postižení a ekokritiku.


2. část: Małgorzata Litwinowiczová (Varšavská univerzita)

Mýtus lesa v polské meziválečné literatuře

Ve své prezentaci se zaměřím na fenomén mytologizace přírodních prostor, zejména pralesa a bažin. Tyto plochy byly v meziválečném Polsku zatíženy všemožnými obsahy a sloužily mnoha účelům, mimo jiné měly svědčit o věčném a přirozeném charakteru polskosti. Tyto prostory (jejich obrazy, popisy nebo znalosti o nich) byly využívány v rámci státní propagandy. V návaznosti na tento kontext bych ráda podrobněji představila tvorbu Marie Rodziewiczové, nejpopulárnější polské spisovatelky meziválečného období. Byly to také – stejně jako sama autorka – queer texty, zdůrazňující vztah mezi člověkem a přírodou jinak než jako ten vykořisťování, ale jako zpochybnění přijatých genderových rolí a navrhující nový společenský řád. Chtěla bych se zaměřit na tyto paradoxní prvky a jejich místo v polské imaginaci.

Odborná asistentka na Institutu polské kultury (Varšavská univerzita, Polsko). Hlavní oblasti výzkumu zahrnují historii polské a litevské kultury 19. století, problémy modernity a modernizace, zejména otázky související s transformacemi médií a invencí. Mezi její badatelské zájmy patří především literatura vyprávění, ale také tradiční příběhy. V současné době pracuje na projektu věnovaném “domestikaci” Baltského moře v polské kultuře a meziválečném období a kulturní historii národních parků v Polsku ve stejném časovém období.

Celý program semináře naleznete zde.

NaNo seminář č. 8: Biografie a „zoegrafie“ queer životů

Při osmém setkání NANO semináře “Nature(s) & Norms” pořádaného v rámci výzkumného programu SAMSON (Sciences, Arts, Medicine and Social Norms) a probíhajícího díky pařížské Sorbonně, Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Varšavské univerzitě a CEFRESu přivítáme Josefa Šebka (Univerzita Karlova) a Marcina Boguckiho (Varšavská univerzita).

Místo konání: Varšava, Paříž, knihovna CEFRESu a online (Zoom)
Pro získání odkazu kontaktujte prosím cefres[@]cefres.cz
Kdy: pátek, 12. června 2023, 16:30
Jazyk: angličtina

Seminář se zaměří na životní příběhy queer lidí v socialistických a post-socialistických zemích střední Evropy v 80. a 90. letech, v období politických a společenských transformací. Příspěvky se budou zabývat biografickými a autobiografickými diskursy a texty, od sexuologických a právních dokumentů přes ústní autobiografické vyprávění až po žánry psaní o životě (autobiografie a autofikce), s důrazem na aspekty transformace a zvláštnosti středoevropského kontextu v souvislosti s queer teorií. Slovo “zoegrafie” v názvu semináře odkazuje na problematickou dichotomii toho, co lze vyprávět v různých sociálních a politických podmínkách a toho, co je prožíváno, aniž by nutně bylo vyjádřeno textovou formou.

Kompletní program semináře bude brzy zveřejněn.

Josef Šebek je odborný asistent v Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na kulturní materialismus, sociologii Pierra Bourdieu a současnou francouzskou sociologii literatury. Pracuje také na současné teorii diskurzu a rétoriky, mediální teorii literatury, žánrech literárního psaní a queer teorii. Je autorem knihy Literatura a sociálno: Bourdieu, Williams a jejich pokračovatelé (Praha, FF UK, 2019), zástupcem šéfredaktora časopisu Slovo a smysl/ Word & Sense a členem redakčního týmu Estetika: The European Journal of Aesthetics.

Celý program semináře naleznete zde.

Napříč prostory a stopami minulosti

CEFRES  a Univerzita Primorska organizují druhý webinář Proteus v rámci bilaterárního programu PHC Proteus.

Kdy: 2. července 2021, v 10:30
Kde: Online
Odkaz  k připojení: https://us02web.zoom.us/j/85960136043 
Language: Angličtina

Organizátoři:
Neža Čebron Lipovec, Univerzita Primorska a
Maria Kokkinou, Univerzita Karlova / CEFRES
Financování  a evaluace: Campus France, Francouzský institut na Slovinsku, MEAE, MESRI (Francie), Slovinská vědecká agentura, Slovinské ministerstvo pro vědu a výzkum (Slovinsko)

Účinkující:
Gruia Bădescu, Výzkumný pracovník, Zukunftskolleg,
Univertita v Kostnici
Olga Sezneva, Institut pro výzkum společenských věd v Amsterdamu  (AISSR), Univerzita v Amsterdamu

ve spolupráci s:
Felipem Kaiserem Fernandes (CEFRES / EHESS) a
Johanou Wyss (CAS / CEFRES)

Národní identity ve střední Evropě ve světle proměn evropské geopolitiky v letech 1918-1948

Ve dnech 29. června – 1. července 2015 se na Fakutě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně koná mezinárodní konference organizovaná Institutem pro evropskou politiku Europeum ve spolupráci s CEFRESem a za podpory Visegrádského fondu a programem  Evropské unie “Europe for citizens Programme”. Pokračování textu Národní identity ve střední Evropě ve světle proměn evropské geopolitiky v letech 1918-1948

Násilí a demokracie

Přednáška Michela Wieviorky na katedře Historické sociologie FHS UK v rámci cyklu přednášek “Historicko-sociologické konfrontace”.

Organizátor: Nicolas Maslowski.

Místo konání: U Kříže 8, Praha 5 – Jinonice, velká aula (č. 1034).

Více informací v pozvánce.