Histoire(s) d’archives: představy o praxi myšlení a psaní prostřednictvím intelektuálních rukopisů
Cílem konference je dát podnět účastníkům společně zvážit, jaké metodiky a digitální nástroje jim mohou pomoci lépe zkoumat práci autorů prostřednictvím jejich dochovaných písemností. Setkání se zároveň snaží navrhnout, jak můžeme výzkum posunout nad rámec toho, co nám tyto texty říkají. Pomocí takovéhoto přístupu by bylo možné lépe rozumět zkoumaným tvůrcům, jejich příběhům a způsobu, jak přicházeli do styku s různými kulturami. S použitím popisované metodiky bychom zároveň mohli lépe pochopit, z jakého kulturního kontextu autoři vychází, jak je ovlivnilo jejich okolí a jaké kolektivní postupy (collective practices) při psaní převládaly mezi jejich současníky. Takový náhled by nám jednak pomohl vidět dějiny idejí v novém světle, zároveň by díky němu ale mohly vzniknout snáze pochopitelné výklady o autorech a jejich dílech v digitální podobě, které by mohly být přístupné pro širší laickou veřejnost. Na konferenci se budou podílet hlávní členové výzkumné skupiny AITIA – Archives of International Theory, An Intercultural Approach.
Kdy: 5.-6. prosince 2024, od 9:30
Kde: 5. 12. CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
6.12 Muzeum Literatury, Pelléova 44/22, Praha 6
Současně bude probíhat online přenos
Jazyk: angličtina
Organizátoři: IRN AITIA, CNRS, CEFRES, Muzeum literatury v Praze, Archiv Jana Patočky
Program
Pokračování textu Histoire(s) d’archives →
Workshop
Kdy: 30. listopadu–2. prosince 2023
Kde: Filosofický ústav Akademie věd České republiky, Jilská 1, Praha 1 (zasedací místnost, 1. patro) / CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: angličtina
Organizuje CEFRES a Filosofický ústav Akademie věd České republiky (FLÚ AVČR).
Téze
Zdá se, že rozkol mezi filozofií vědy a studii vědy a techniky (STS – Science and Technology Studies) je na mezinárodní scéně větší než kdykoli předtím. Od velkých sporů mezi relativisty a realisty v 80. letech 20. století a období vědeckých válek v 90. letech se od sebe obě komunity vzdálily a v jistém smyslu se dostaly až za hranice těchto neshod. I přes tyto neshody by celá řada specialistů z oblasti studií vědy a techniky mohla těžit z filozofické perspektivy a opačně, filozofové vědy by mohli těžit z jiné perspektivy na problémy, kterými se dlouhodobě zabývají historie a sociologie vědy a také studia vědy a techniky. Pokračování textu Filozofie vědy a studia vědy a techniky optikou technologie →
Česká koruna v raném novověku: stát existující v realitě nebo představách?
Třetí sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023–2024: Mapa a hranice.
V roce 2023 bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.
Místo konání: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 8. prosince od 10 hod.
Jazyk: francouzština
Speaker : Jan ZDICHYNEC, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Discussant : Václav ŽŮREK, Centrum medievistických studií, Filosofický ústav Akademie věd ČR, Praha
Abstrakt
Přednáška na základě dosavadního bádání autora a také několika aktuálních objevů dosud nezpracovaných pramenů nejdříve představí Korunu českou jako celek a zamyslí se, zda ji lze považovat za funkční stát nebo nikoli. Tyto úvahy zasazuje do kontextu psaní o korunních zemích od středověku do konce doby předmoderní. Jak vnímali raně novověcí intelektuálové Korunu českou a jednu její část, markrabství Horní Lužice? Je zřejmé, že dějepisci píšící z perspektivy Českého království psali spíše bohemocentricky. Nejkomplexnější je pohled Melchiora Godasta a Pavla Stránského, byť i ten vykazuje řadu nedostatků a nejasností. Dějepisectví jedné korunní země, Horní Lužice, se zaměřuje spíše na samotné markrabství, jeho zemí českému králi nikdo ze sledovaných autorů nezpochybňoval, ale principy tohoto celku hlouběji nereflektoval.
Dějepisectví a historie umění v dialogu. Úvahy o funkci map ve Warburgově ikonologii
Sedmé sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023–2024: Mapa a hranice.
V tomto roce bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.
Místo konání: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 14. červen 2024 od 10 hod.
Jazyk: francouzština
Speaker: Lara BONNEAU, Filosofický ústav Akademie věd ČR, přidružená pracovnice CEFRESu
Discussant: Danièle COHN, Université Paris 1
Byla tendence ke zdobnosti v grafice překážkou vědeckého rozvoje kartografie? Jinými slovy, musela se kartografie zbavit svého uměleckého rozměru, příliš citlivého a emocionálního, aby se mohla stát planimetrickou abstrakcí? To byly ústřední otázky německého historika umění Abyho Warburga, který považoval kartografické gesto za jeden ze způsobů, jak se psychologicky distancovat od smyslového. Tím, že mapování dává obrysy tomu, co je ve vnímané zkušenosti prezentováno jako pohyblivé, proměnlivé, dokonce chaotické, tím, že tomu přiřazuje místo v rámci řádu (kosmos) a tím, že to prezentuje spíše v prostoru než v čase, získává funkci spíše psychologickou: poskytuje subjektu jakési pevné body, v nichž se může ukotvit, a tím se distancovat od reality. Nicméně, jak ukazují astrologické horoskopy plné různých démonů, kartografie se nedokázala zcela oprostit od dimenze strachu a touhy, jež utvářela náš vztah ke světu a vesmíru. Mapy mají nepochybně jakýsi citlivý “kosmetický” rozměr, který pravděpodobně ale není v přímém rozporu se snahou nastolit kosmický řád. Ve snaze studovat způsob, jak se přítomnost těchto démonů v historii kartografie proměňovala a do jaké míry poskytovala živnou půdu pro ikonografickou tradici a pro vědecké snahy o ovládnutí myšlenkového prostoru, byl Aby Warburg veden k tomu, aby nakreslil… mapy. Mapy toho, jak se měnily a migrovaly motivy a styly. Mapy “forem patosu” od Athén po Babylon, a od Babylonu po jižní a severní Evropu. Na základě nedávné práce Phillipa Despoixe (2023) se pokusíme představit funkci kartografie ve warburgovské ikonologii.
Konec roku oslavíme prezentací francouzských knižních novinek v humanitních a společenských vědách.
Sejdeme se v pondělí 18. prosince 2023 v 16:30 v knihovně CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Mimo jiné budou představeny následující knihy:
- Lise Foisneau : Kumpania. Vivre et résister en pays gadjo (Marseille : Wildproject) 2023 představí Yasar Abu Ghosh
- Geneviève Prouvost : Quotidien politique. Féminisme, écologie, subsistance (Paris : La Découverte, 2021) představí Ioana Cîrstocea
- Christelle Taraud (dir.) : Feminicides. Une histoire mondiale (Paris : La Découverte, 2022) představí Hélène Martinelli
- Anne-Marie Thiesse : La fabrique de l’écrivain national (Paris : Gallimard, 2019) představí Michael Wögerbauer (tbc)
- Edouard Vasseur : L’exposition universelle de 1867. L’apogée du Second Empire (Paris : Perrin, 2023) představí Adéla Bricínová
Kišiněv: Vytváření neoliberálního města
Identity, vzpomínky a aspirace po postsocialistické transformaci
Třetí seminář CEFRESu
Seminář si klade za cíl nalézání záležitostí a diskusi o metodách, přístupech a konceptech v mezioborovém kontextu. Tak každému účastníkovi umožňuje porovnání jeho vlastního pohledu s výzkumem, který je v jeho rámci představován.
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Datum: úterý 6. února 2024
Jazyk:angličtina
Registrace na: cefres[@]cefres.cz
Diskutující: Valeriya Korablyova (CEFRES / FSV UK)
Pokračování textu Kišiněv: Vytváření neoliberálního města →
