Kontakt : valentin.auger@ff.cuni.cz
Výzkumný okruh: 1
Můj doktorandský výzkum, prováděný na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FFUK, se zaměřuje na představu smyslu práce, jak jej v 70. a 80. letech zakoušeli dělníci v socialistickém Československu. Pokračování textu Valentin Auger – Výzkum & CV
Contact : me@janmusil.net
Výzkumná osa: 2
Ve svém výzkumu na Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty UK se zabývám autobiografickými vyprávěními o smrti blízké osoby a truchlení, která nazývám thanatografie.
V kontextu tvrzení, že ze smrti se v průběhu 20. století stalo tabu (Ariès, Becker, Ohler, Jankélévitch aj.), chápu thanatografie, vznikající především v druhé polovině tohoto období, jako subverzivní vyprávění, které citlivě a komplexně pojednává o smrti v jejích různých podobách, ať se jedná o smrt druhého, zármutek, strach z vlastní smrti, proces umírání, hospitalizaci nebo sebevraždu atd. Jestliže normou je smrt, která je na jedné straně nevyjádřitelná či radikálně Jiná, nebo na druhé straně estetizovaná, objektivizovaná a medikalizovaná, pak transgresí je smrt, umírání a zármutek jako subjektivní zkušenost, zprostředkovaná prostřednictvím psaní, které si je vědomo své vlastní performativní povahy (de Man) a chápe sebe samo jako aktivní jednání v procesu truchlení (Blumenberg). Zajímá mě především to, jak je truchlení inscenováno pomocí literárních prostředků, a nabízím alternativy k rozšířenému freudovskému čtení truchlivého psaní (nejen thanatografií, ale i elegií a podobných žánrů) coby práce truchlení.
Ačkoli povaha tématu vyžaduje srovnání s díly z jiných literatur, zaměřuji se především na živou thanatografickou tradici střední Evropy, konkrétně na spisovatelky a spisovatele z České republiky (Bohumila Grögerová), Slovenska (Ján Rozner), Rakouska (Peter Handke, Friederike Mayröcker, Josef Winkler), Německa (Peter Weiss), Polska (Mira Marcinów, Marcin Wicha) a Maďarska (Péter Esterházy), kteří jsou si vědomi tradice, kterou spoluvytvářejí.
Vzdělání a výzkumné pobyty
Vybrané publikace
Konferenční příspěvky
Výuka
CEFRES obnovuje svou tradici interdisciplinárního semináře, který bude probíhat jednou za měsíc v pátek. V rámci semináře se budou moci setkávat badatelky a badatelé, doktorandky a doktorandi, studentky a studenti, absolventky a absolventi i frankofonní přátelé CEFRESu, aby společně diskutovali o otázkách na pomezí svých výzkumných oblastí. V roce 2023-2024 bychom rádi začali zkoumáním otázky samotného vymezování a znázorňování (území, období, trajektorie), tedy úvahami o mapě a hranicích skrze vzájemné prolínání výzkumných oblastí, jimiž se jednotliví účastníci zabývají.
Kde: knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: jednou měsíčně v pátek 10:00–12:00
Jazyk: francouzština
Mapa představuje pomezí mezi znázorněním a identitou, symbolem a zobrazením a konkrétním a abstraktním. Člověka provází už od starověku jako předmět a obrazové médium znázorňující přirozené či pomyslné vymezení zeměpisného, historického nebo sociálního prostoru. Zároveň slouží jako ikonografická či obrazná paměť území a zvyklostí s nimi spojených. Mapy jsou nástrojem vlád, přinejmenším od období moderních dějin (Anderson, 2006), a jejich role dále v éře velkých dat roste (Mericskay, 2021). Díky své užitečnosti a schopnosti znázorňovat jsou používány pro správní účely. Mapy rovněž mají geopolitický, historický, filozofický, sociologický a antropologický význam pro území, která od sebe vymezují a stavějí vedle sebe. Z těchto důvodů je nezbytné zkoumat jejich informativní, symbolickou, reprezentativní i politickou funkci.
Pokračování textu Mapa a hranice. Frankofonní seminář. 2023–2024
Invaze na Ukrajinu proměnila výzkum v oblasti humanitních a společenských věd. Pojďme se znovu zamyslet nad tím, jaký je nejen výzkum, ale i jeho metody a předměty jeho studia, nyní – vše již proměněné válkou.
Seminář probíhá v rámci programu střediska CEFRES pro mimopražské Ukrajinské vědce v humanitních a společenských vědách pro rok 2023, jež byl vytvořen v úzké spolupráci s Francouzským ministerstvem Evropy a zahraničních věcí, Francouzskou ambasádou v České republice, Francouzským institutem na Ukrajině, Karlovou univerzitou a Akademií věd České republiky.
Ukrajinští vědci v oblasti humanitních a společenských věd, kteří získali stipendium střediska CEFRES, budou na semináři, který začne v květnu 2023, prostřednictvím platformy ZOOM na dálku prezentovat své současné výzkumné projekty. Následně o nich diskutovat s odborníky na příslušná témata z České republiky, Francie i dalších zemí. V průběhu seminářů budou analyzovat následky, které způsobila ruská invaze na Ukrajinu – a to nejen humanitním a společenských vědám, výzkumným metodám v nich používaných a záležitostem, jež jsou předměty těchto výzkumů, ale i způsobu, jakým uvažujeme. Proto vybízíme nejen vědecké pracovníky z Ukrajiny, kteří získali stipendium našeho střediska, ale i pražské kolegy a veřejnost, abychom se společně znovu zamysleli nad následujícím: Pokračování textu Výzkum válkou proměněný. 2023–2024
CEFRES má za cíl vzdělávání mladých vědců, které přijímá v rámci svých programů.
Od podzimu 2021 CEFRES organizuje výzkumný seminář se všechny doktorandy a výzkumnými pracovníky. Je otevřený i studentům magisterských a doktorských programů svých partnerských institucí ve Visgradských zemích.
Cílem semináře je prostřednictvím prezentace probíhajícího výzkumu nastolit a diskutovat o otázkách metody, přístupu nebo konceptů v multidisciplinárním duchu a umožnit každému konfrontovat vlastní perspektivy s prezentovanou prací. Seminář může vést jeden výzkumný pracovník nebo dvojice, být záložen na vědeckém textu nebo dokumentu, případně uvítá externí výzkumný pracovník, který představí zvlášť inspirativní práci.
Kde: knihovna CEFRES a online
Kdy: jedno úterý v měsíci od 16.30 do 18.30 hodin
Jazyk: angličtina
Kontakt: cefres[@]cefres.cz
Program zimního semestru 2023–2024 Pokračování textu Seminář CEFRESu 2023–2024
Mezinárodní symposium v rámci programu Tandem CNRS-Charles University, které pořádá CEFRES, Institute for musicological research (CNRS-Sorbonne Université) a Ukraine in a Changing Europe research center při Univerzitě Karlově (IMS FSV UK).
Hudební tvorba jde ruku v ruce s pojmem diplomacie. Kromě estetického rozměru hraje hudba důležitou roli ve společnosti i politice. Překračuje národní a regionální hranice a může pomoci změnit obraz dané země na mezinárodní scéně. Hudební tvorba se tak stává jedním z konstitutivních prvků kulturní diplomacie, který se někdy ukazuje jako mimořádně účinný při dosahování konkrétních cílů, a to především tehdy, kdy selhávají prostředky konvenční diplomacie (Prévost-Thomas & Ramel 2018; Ahrendt, Ferraguto & Mahiet 2014; Mikkonen & Suutari 2016). Některé mezinárodní soutěže, jako např. Eurovize, se staly jedním z důležitých prvků, formujících mezinárodní geopolitiku (Vuletic 2018). Mnoho států věnuje značné prostředky na to, aby své kulturní instituce v zahraničí, stejně jako jiné kulturní prvky, udržely v chodu, neboť vytvářejí a udržují jejich soft power (Nye 2005). Na mezinárodní rovině vedla zvětšující se role aktérů, kteří nejsou spojeni se státními institucemi (Cerny 2023), k založení místních iniciativ a vytvoření nových forem sítí, v nichž kulturní diplomacie hraje významnou roli. A všechny tyto prvky můžeme shrnout pod pojem hudební diplomacie (Gienow-Hecht 2015; Morgan O’Connell, El-Shawan & Castelo-Branco 2010). Právě na tento fenomén se zaměří naše mezioborová konference, na které se budou protínat úvahy o hudební tvorbě s těmi o mezinárodních vztazích.
Vztah mezi tvorbou a politickým odporem lze zkoumat na případu situace na Ukrajině (Sonevytsky 2019). Následkem invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 nabyla kulturní diplomacie a hudební tvorba nového významu (Ruble 2023; Sonevytsky 2023). Odborná literatura se zaměřuje na moc hudby mobilizovat mezinárodní společenství různými způsoby a poskytovat morální legitimitu v době války. Stejně tak ukazuje, jak lze umění využít jako prostředek odporu a vytváření a obnovování míru. Od roku 2014 jsou v postkoloniální perspektivě zkoumána specifika hudební diplomacie na Ukrajině, která se nachází v „subalterní“ situaci – a to jak vůči Evropské unii, tak vůči Rusku.
Tato multidisciplinární konference si klade za cíl propojit obory jako muzikologie, politologie, kulturní studia, kulturní antropologie a postkoloniální studia. Příspěvky se zaměří na teoretické studie i případové studie hudební diplomacie na Ukrajině v době války. Tematické osy budou následující (témata příspěvků nicméně omezovat nebudou):
– Hudební diplomacie jakožto teoretický koncept: jeho aplikace a omezení.
– Faktory přispívající k efektivitě hudební diplomacie: její instituce, strategie a kontexty.
– Případové studie (hudební představení, písně, skupiny, konkrétní hudební akce).
– Vazby mezi hudební produkcí a (geo)politickým vývojem.
– Státem podporované hudební iniciativy, místní aktivity a nadnárodní sítě.
– Různé hudební žánry a umělecké komunity zapojené do ukrajinské hudební diplomacie.
– Znovuobjevování Ukrajiny prostřednictvím její hudby: její mezinárodní vnímání a recepce.
– Vazby mezi postkoloniálními studiemi a muzikologií
– Dekolonizace muzikologie a mezinárodní umělecké komunity: doznívající tendence či úkol k završení?
Konference se bude konat 27. listopadu 2024 ve středisku CEFRES v Praze.
Návrhy příspěvků (max. 3 000 znaků) a stručný životopis (100-150 znaků) zasílejte do 20. července 2024 organizátorkám Valerii Korablyové (Univerzita Karlova) na adresu valeriya.korablyova@fsv.cuni.cz a Louise Martin-Chevalierové (Sorbonne Université) na adresu louisa.martin-chevalier@sorbonne-universite.fr.
Délka příspěvku je 20 minut, jazyk angličtina. Z konference by měla vzejít publikace, pro niž bje vyhlášena výzva k zasílání příspěvků. O publikaci příspěvků bude rozhodovat širší vědecká komise.
Autoři budou o výběru příspěvků informováni 15. srpna 2024. Na publikaci příspěvků se může vázat určitá finanční podpora – pokud o ni máte zájem, uveďte žádost o finanční podporu ve své kandidatuře.
Organizační komise
Valeria Korablyova (UK, Institut mezinárodních studií/ CEFRES)
Louisa Martin-Chevalier (IReMus, Sorbonne Université / CEFRES)
