Archiv rubriky: Tým CEFRESu

Agnieszka Sobolewska: výzkum a CV

Textualized Memories. Toward a Generic History of Psychoanalytic Discourses and Practices

Research Area 2 – Norms & Transgressions

This project explores biographical and autobiographical narrative strategies developed by psychoanalysts and describes the varied roles played by biographies, memoirs, and autobiographies within psychoanalytic literature. By analyzing both published and unpublished egodocuments this project introduces and develops the theory of “lifewriting turn” in the history of psychoanalytic literature with a special emphasis on the generic specificity of psychoanalysts’ life writing. Sigmund Freud’s close collaborators such as Fritz Wittels, Helena Deutsch, Siegfried Bernfeld, Marie Bonaparte, Edoardo Weiss, Max Schur, and Theodor Reik, alongside Ernest Jones, have contributed significantly to the reinterpretation and transformation of the genre of biography, memoir, and autobiography in 20th century.

This project proposes the first systematic description of the biographical and autobiographical narrative strategies developed by Freud’s eminent disciples. The in-depth and systematic description will be based on a throughout research in their published and unpublished egodocuments such as autobiographies, memoirs, biographies, autobiographical and self-analytical notes. The numerous published biographies, memoirs, and autobiographies of Freud’s close associates, as well as their previously unpublished – and largely unknown – archival notes, drafts, and interviews’ manuscripts, have not received sufficient interest and reflection in the light of genre theory, as well as the cultural history of writing practices.

CV
Education and professional experience

2022-2025: Research-and-teaching assistant at the University of Warsaw, Institute of Polish Culture

2019–2023: Ph. D., Cultural Studies, Paris-Sorbonne/University of Warsaw, summa cum laude
Dissertation title: “Narrative Assemblages. Theories and Practices of Psychoanalysis in Central Europe Between Self-Analysis, Life Writing, and Fiction”
Jury members: Professor Antal Bókay, Professor Adam Lipszyc, Professor Josef Fulka, Professor Marta Rakoczy (UW), Professor Małgorzata Smorąg-Goldberg (Paris-Sorbonne), Professor Adam Bžoch, Professor Paweł Rodak, Professor Agnieszka Karpowicz, Professor Clara Royer, Professor Justyna Kowalska-Leder, Professor Roman Chymkowski

2017–2019: MA in cultural studies and literary studies, Paris-Sorbonne – University of Warsaw, summa cum laude

2016–2017: BA in cultural studies, University of Warsaw (Institute of Polish Culture), summa cum laude

Publications (selection):
Books

2023 : Theories and Practices of Psychoanalysis in Central Europe. Narrative Assemblages of Self-Analysis, Life Writing, and Fiction, Routledge (Publication date: October 13, 2023)

2021: Auto-ekonomie zapisu Juliana Ochorowicza. Codzienne praktyki piśmienne i badawcze psychologa [Julian Ochorowicz’s Self-Economies. The Psychologist’s Everyday Writing Practices], University of Warsaw Press.

2020: Obrazy czarności. Wyobraźnia imperialna i różnica rasowa w niemieckiej kulturze XIX i XX wieku. Siedem szkiców z antropologii wrogości, Wydawnictwa Uniwersytetu Warszawskiego [The Images of Blackness. Imperial Imagination and Racial Differences in German Culture of the 19th and 20th centuries. Anthropology of Hostility — Seven Sketches], University of Warsaw Press.

Edited Books

2021: Imago psychoanalizy. Antologia [Imago of Psychoanalysis. An Anthology], ed. by Agnieszka Sobolewska. Trans. Marek Chojnacki and Tadeusz Zatorski, Słowo/obraz terytoria.

Peer-reviewed articles in academic journals

2024: “Psychoanalytic Readings of the Soul: The Birth of Psychography and the New Strategies of Psycholiterary Portraiture,” Biography: An Interdisciplinary Quarterly, vol. 46, no. 2.

2022: “Theories and Practices of Psychoanalysis in Central Europe Immediately after World War II”, The International Journal of Psychoanalysis, forthcoming.

2022: “Freud’s Queer Fellow: Georg Groddeck Between Psychoanalytic Theory and Literary Modernism,” Oxford German Studies, vol. 51, no. 1, pp. 45-76.

2021: “Isidor Sadger’s Images as the Other. Psychoanalysis Between Life Writing and Literary Experimentalism,” Biography: An Interdisciplinary Quarterly, vol. 44, no. 4, pp. 561-578.

2020: “The Images of Blackness: Savages, Workers and the Emergence of the Counterimagination in Germany (1884-1925),” Theoretical Practice, vol. 36, no. 2, pp. 137–74.

2019: “Freud’s Disciples Between Biography and Autobiography. Towards a Collective History of the Psychoanalytic Movement,” Autobiography, vol. 13, no. 2, pp. 19–30.

2019: “Freud Museums. Art, Materiality, and Psychoanalysis,” Theories and Practices of Visual Culture, 2019, no. 23.

Grants and Scholarships

2023-2024: Research Association at CEFRES, Prague

2023-2024: a visiting scholar at the University of Illinois Chicago under the Bekker Scholarship (NAWA Programme)

2023: FNP START 2023 scholarship for the best young Polish scientists (with distinction for outstanding achievements)

2022-2025: Scholarships of the Ministry of Science and Higher Education for outstanding young scientists

2022-2023 Research Association at CEFRES, Prague

2022: Józef Tischner Award and Junior Visiting Fellow at the Institute for Human Sciences,Vienna

2021–2022: Research Fellowship and Mobility Grant at CEFRES, Prague.
2021–2023: National Science Center Scholarship in Grant Project “Life writing competitions. Memoir-writing practices in Poland 1918-1939 (analysis – reception – meaning),” 2020/37/B/HS2/02154

2019–2023: Scholarship for Ph. D. students at the University of Warsaw.

2018–2022: Diamond Grant Award funded by the Polish Ministry of Science and Higher Education for the research project “Between Autoanalysis and Autobiography. Everyday Writing Practices of Freud’s First Disciples,” DI2017 004647.

Honore Banidje : Výzkum & CV

Budování národa v Beninu v letech 1894 až 1975 ve středoevropské perspektivě

Kontakt: honore.banidje(@)cefres.cz

Honoré Banidjè je doktorandem v oboru historie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

je doktorandem historie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho výzkum se zabývá tématem Budování národa v Beninu v letech 1894 až 1975 ve středoevropské perspektivě. Porovnává národní vývoj nástupnických států po zániku centrálních cisářství, v Africe hlavně Beninské republiky, a ve střední Evropě Československa. Pokračování textu Honore Banidje : Výzkum & CV

JÉRÔME HEURTAUX: CV a výzkum

ředitel CEFRESu

CV: pdf verze zde

Jérôme Heurtaux je od září 2018 detašovaným pracovníkem francouzského Ministerstva zahraničních věcí a ředitelem Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) v Praze. Od roku 2008 se jako maître de conférences na univerzitě Paris-Dauphine věnuje politické sociologii změn režimů, především ve střední Evropě (Polsko) a v zemích Maghrebu (Tunisko). V letech 2013-2017 byl zaměstnán jako vědecký pracovník tuniského Ústavu pro výzkum soudobého Maghrebu (IRMC, Institut de recherche sur le Maghreb contemporain). Mimo to působil jako vyučující a koordinátor semináře společenských věd francouzské EHESS (École des hautes études en sciences sociales) ve Varšavě. V roce 2016 založil a do roku 2018 vedl putovní doktorskou školu pro studium společenských věd v severní a subsaharské Africe. Podílel se jako core reseacher na projektech Evropské výzkumné rady „TARICA“ a „EUNPACK“ (Horizon 2020). Pravidelně spolupracuje s Mezinárodní organizací frankofonie (Organisation internationale de la francophonie).

Vyučuje či vyučoval kurzy komparativní politiky, politické sociologie, mezinárodních vztahů, nadnárodní politiky a sociologie krizí na Paris Dauphine, Institut pratique du journalisme (IPJ), Paris Dauphine campus Tunis, Sorbonne Abu Dhabi (PSUAD) a Centre international de formation européenne (CIFE).

Publikoval vícero děl, mezi nimi například tituly La démocratie par le droit. Pologne 1989-2016 (Presses de Sciences Po, 2017), Introduction à l’Europe postcommuniste (ve spolupráci s Frédéricem Zalewskim, De Boeck, 2012), 1989 à l’Est de l’Europe. Une mémoire controversée (společně s Cédricem Pellenem, L’Aube, 2009), Paris en campagne (společně s Éricem Agrikolianskym a Brigitte Le Grignou, Croquant, 2011), Les sens du vote. Enquête sur des électeurs français (Collectif SPEL, PUR, 2016). Jeho poslední titul, Pologne, 1989. Comment le communisme s’est effondré, byl vydán v edici Codex v roce 2019 (s předmluvou Georgese Minka).

V díle Pologne, 1989. Comment le communisme s’est effondré obhajuje mikrosociologický náhled na změnu režimu. Díky využití dosud neznámých zdrojů a kritickému přístupu k historiografii dílo objasňuje politicko–paměťovou kontroverzi kolem legitimity událostí roku 1989 v Polsku a nabízí nový pohled na dění spojené s přechodem k demokracii. Zvolený mikrosociologický přístup slouží k ověření dvojí teze: zaprvé, pád komunismu v Polsku byl nečekaným a paradoxním důsledkem politického vývoje, který měl za cíl zachránit režim před zhroucením. Zadruhé, volby v červnu 1989 hrály v rámci tohoto politického procesu zásadní roli, často opomíjenou či podceňovanou narativy zaměřenými na pakty mezi elitami a na jednání u kulatého stolu.  Volební kampaň i hlasování samotné byly okamžiky intenzivní společenské mobilizace a představovaly návrat veřejnosti do politického procesu. A to do té míry, že je možné analyzovat “polský rok 1989” jako první “voličskou revoluci” v bývalém komunistickém bloku. Z tohoto úhlu pohledu představuje Polsko zvláštní případ: v žádné jiné zemi regionu nehrály volby při rozpadu režimu takovou roli. Je třeba vzít v úvahu, že velkou roli zde hrála také nahodilost a nejistota. To nám umožňuje pochopit, jakým způsobem doboví aktéři neplánovaně způsobili prudké zhroucení režimu. Pro Jérôma Heurtauxe se publikace tohoto díla zapsala do kontextu oslav třicetiletého výročí pádu komunismu, v jejichž rámci spoluorganizoval tři mezinárodní konference (v Paříži, Varšavě a v Praze) a zúčastil se osmi dalších vědeckých událostí na toto téma (v Praze, Paříži, Bukurešti, Budapešti, Berlíně atd.)

Jérôme Heurtaux zároveň položil základ habilitační práci s tématem “poražených” změny režimu. Jak revoluce ovlivnila život vedoucích pracovníků bývalého režimu? Jaký vliv měli tito vedoucí pracovníci na revoluci? Kromě diskurzu vítězů je třeba vážně se zabývat i diskurzem poražených. Vezmeme-li jej v úvahu jako zdroj a předmět bádání, umožní nám to získat vícečetný pohled na revoluci a obohatit tak její dějiny. Danou historickou událost tak můžeme vidět pod různými úhly, nejen skrz omezené prisma jednoho aktéra či skupiny aktérů. Projekt též zkoumá způsoby opětovné aktivizace bývalých vůdčích osobností v kontextu politiky paměti, praktikované po revoluci. Výzkum vedený současně na třech různých místech (v post-autoritářském Tunisku, post-komunistickém Polsku a na Mali v období po pádu prezidenta Moussa Traoré) počítá se sepsáním habilitační práce a s publikací několika dalších prací.

Bernhard Struck: výzkum & CV

Esperanto a internacionalismus, 18801920

Výzkumná osa 3. Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: bernhard.struck(@)cefres.cz

Bernhard Struck je reader/associate professor moderních evropských dějin na Univerzitě St Andrews a zakládajícím ředitelem Institutu pro nadnárodní a prostorovou historii (Institute for Transnational & Spatial History). Ve svém výzkumu se zaměřuje na německou, francouzskou a polskou historii, historii cestování, pohraniční oblasti, kartografii a prostor. Je autorem knih Nicht West – nicht Ost. Frankreich und Polen in der Wahrnehmung deutscher Reisender, 1750-1850 (2006)a Revolution, Krieg und Verflechtung. Deutsch-Französische Geschichte 1789-1815 (2008, společně s Claire Gantet). Dále je spoluautorem knihy Shaping the Transnational Sphere. Experts, Networks and Issues from the 1840s to the 1930s (2015).

Odkaz na jeho současný výzkum

Pokračování textu Bernhard Struck: výzkum & CV

Astrid Greve Kristensen : výzkum & CV

Cizinci v cizí zemi. Návraty sirotků v německé a české literatuře první dekády 21. století.
Srovnávací studie děl Jáchyma Topola, Radky Danemarkové a W. G. Sebalda.

Výzkumná osa 3 – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: astridgrevek(@)gmail.com

Tento projekt si dává za cíl přinést nové chápání literární a kulturní postavy sirotka, tak jak ji představuje soudobá historická fikce. Klade důraz na fikci, která vypráví příběhy sirotků v Čechách ve čtyřicátých až šedesátých letech 20. století, tedy v období dvou velkých „ismů“, fašismu a socialismu. Texty zvolené ke komparaci jsou: Peníze od Hitlera (Money from Hitler, 2006) Radky Danemarkové, Austerlitz (2001) W. G. Sebalda a Kloktat dehet (Gargling with Tar, 2005) od Jáchyma Topola. Srovnáváním textů, nabízejích velmi odlišné přístupy k traumatu a ztrátě, zamýšlím objevit různost „hlasů“, které autoři postavám sirotků dávají. Můj teoretický přístup je interdisciplinární a je založen na kombinaci teorie fikčních světů a teorií prostoru a paměti. Pokračování textu Astrid Greve Kristensen : výzkum & CV

Adrien Beauduin: Výzkum a CV

Reartikulace genderu, sexuality, rasy a třídy u populistické radikální pravice v Česku a v Polsku

Výzkumné osy 2 & 3 – Normy a transgrese & Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: adrien.beauduin(@)cefres.cz

Adrien Beauduin, doktorand na Středoevropské univerzitě v Budapešti, se v rámci své disertační práce zabývá politickými stranami nové pravice v České republice a v Polsku. Ve své práci zkoumá osobní dráhy aktivistů těchto stran, faktory jejich politické angažovanosti a jejich sociopolitické názory. Zvláštní pozornost věnuje otázkám genderu a sexuality, a způsobům, jakými se tyto témata prolínají s rasovými a socio-ekonomickými otázkami.

Pokračování textu Adrien Beauduin: Výzkum a CV