SAMSON Seminar: Nature(s) & Norms #1

Během tohoto setkání zazní následující dvě prezentace:

Astrid Greve KRISTENSENOVÁ (doktorandka na Sorbonně, CEFRES)
E(ko)schatologické vstupní body: hnus a antropocén v novele Bianky Bellové Jezero.

Matylda SZEWCZYKOVÁ (Varšavská Univerzita)
O Světlu a Temnotě: obrazy plození a jaderné síly

Místo konání: Knihovna CEFRES a online (pro online přenos nás prosím kontaktujte na cefres[@]cefres.cz)
Datum a čas konání: pátek 21. 10. , 16:30–18:30
Jazyk: angličtina

Abstrakty

Část první: E(ko)schatologické vstupní body: hnus a antropocén v novely Bianky Bellové Jezero – Astrid Greve KRISTENSENOVÁ

Kniha Bianky Bellové Jezero z roku 2016 je novelou o dospívání. Prolínají se v ní odpudivé popisy, kdy z těla hlavního protagonisty příběhu, náctiletého chlapce, nezadržitelně vytékají tělní tekutiny, s vyprávěním o vysoušení životodárného jezera. Tento podvojný námět, který se kriticky staví k lidské činnosti v životním prostředí, bude spolu s literárně laděným podáním hnusu tvořit výchozí bod pro mou interpretaci vyprávění o sirotkovi.

Část druhá: O Světlu a Temnotě: obrazy plození a jaderné síly Matylda SZEWCZYKOVÁ

Naší intuici zdánlivě odporující si spojení tématu jaderné energie (motivy elektráren, jaderných testování a nukleárních katastrof) a obrazů plození (oplodnění, rodičovství, symbolických postav rodičů a dětí) se v kulturní historii opakují až pozoruhodně často. Nabízí se tak, abychom se tázali na postoj společnosti vůči vědě a technice a vůči základním otázkám života. Takové tázání již bylo předmětem akademických debat, počínaje feministickou analýzou Evelyn Fox Kellerové až po historické rekonstrukce Spencera R. Wearta. Na základě výše zmíněných motivů tak, jak se objevují ve vizuální kultuře, se ve své prezentaci zaměřím na obrazy jaderné apokalypsy, rodičovství a plození v novelách Sakhalin Island Eduarka Verkina (2018) a Brightness Maji Wolné (2019).

Úplný program semináře SAMSON Nature(s) & Norms můžete najít zde.

Foto: P. Christopher Staecker

Zlatý nosorožec: pestrost středověké Afriky

U příležitosti vydání českého překladu Zlatého nosorožce ve Štěpánské 35 vystoupí a knihu představí její autor, François-Xavier Fauvelle, který přijal pozvání Francouzského institutu a Univerzity Karlovy, a to ve spolupráci s CEFRES.

Místo konání: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1
Datum a čas konání: středa 12. října 2022, 18:00
Jazyk: francouzština, simultánní tlumočení do češtiny zajištěno
Pořadatelé: CEFRES, Francouzský institut v Praze, Univerzita Karlova

Debatu bude moderovat novinářka Irena Jirků.

Představení knihy

Město s dvanácti mešitami a jeho popis, jež tvoří část arabského vyprávění o krajích v pásmu Sahel, dopis židovského obchodníka o karavanu ze „Země Černých,“ mušle z Indického oceánu, které se našly veprostřed Sahary, podobizna Malijského krále na mapě Katalánska, zříceniny města vystavěného ze soli a korálu. Zlato. Zlatý štít v senegalské hrobce, zlaté mince nalezené v etiopském klášteře, zlatý nosorožec, který se ztratil a našel v jižní Africe. To vše dokládá, jak bohatá a pestrá středověká Afrika byla. A z těchto střípků skládá dohromady François-Xavier Fauvelle mozaiku, jež vyjevuje zapomenuté říše – od císařství ležících na savanách západní Afriky až po knížectví na pobřežích Keni a Tanzánie a tak ve své knize Zlatý jednorožec vyjevuje Afriku čile obchodující s islámským světem, Indií a Čínou. Prizmatem této mozaiky pak znovu zkoumá místa a postavy nejen africké středověké historie.

François-Xavier Fauvelle je profesorem vyučujícím na pařížské univerzitě Collège de France. Jako první získal profesuru z oboru Dějiny a archeologie Afriky. Učil na Princetonské univerzitě, vedl mezinárodní výzkumné programy v jižní Africe, Etiopii a Maroku. Napsal přes dvacet knih později přeložených do mnoha jazyků, mezi nimiž je i Zlatý nosorožec: příběhy o africkém středověku (Karolinum, 2021, přeložily Alena Lhotová a Helena Beguivinová).

Seminář CEFRESu č. 2

Datum a čas: pátek 7. října, 16:30
Místo: knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Praha a online (pro online přenos prosím kontaktujte cefres[@]cefres.cz)
Jazyk: angličtina

Při druhém setkání semináře CEFRESu vystoupí dva badatelé:

Ronan Hervouet (Profesor sociologie na Univerzitě v Bordeaux, CEFRES):
Běloruští vystěhovalci ve střední a východní Evropě po vypuknutí války na Ukrajině. Představení výzkumného projektu.

Abstrakt
Cílem výzkumného projektu Biélexil je porozumět následkům, které dopadly po vypuknutí války na Ukrajině na Bělorusy, kteří uprchli ze své vlasti po roce 2020 a našli útočiště na Ukrajině, v Polsku, Litvě a České republice. Projekt se zaměřuje na přesuny obyvatelel, jejich zážitky a formy politizace. Je financován francouzským ústavem LInstitut Convergenges Migrations (ICM), probíhá v CEFRES a koordinují jej Michèle Baussanová a Ronan Hervouet. Tento příspěvek představí projekt od jeho počátečních fází a předložení návrhu přes cíle, které si klade, a možné pokračování po uplynutí doby financování (tj. let 2022–2023).

Emina Zoletićová (doktorandka Varšavské univerzity, CEFRES):
Intergenerational transmission of the family memory of the war: Displacement and the Bosnian diaspora in Europe 

Abstrakt
Studium přenosu válečných vzpomínek je důležité jak z hlediska společenského, tak z hlediska politického. Minulost jednoduše nevymizí – z věcí již prožitých vytvoří první generace narativ, který pak předá generaci další. A ačkoli se může zdát, že onen narativ vymizel, může pouze dřímat, připraven znovu se vynořit o několik generací či dokonce staletí později.

Tento příspěvek se zaměří na konkrétní případy mezigeneračního přenosu válečných vzpomínek mezi rodinami, které zažily válku v Bosně a Hercegovině, a bosenskými rodinami, které žijí v Evropské unii. Na problematiku pohlíží z mezioborové perspektivy (propojuje sociologii, psychologii a paměťová studia) a s důrazem na metodologický postup. Zaměřuje se také na to, jak je minulost rozvíjena v širším společenském, politickém a kulturním kontextu.

“The Trial. Prague, 1952”. Open debate with Ruth Zylberman

On the occasion of Ruth Zylberman’s The Trial. Prague, 1952 documentary devoted to the Slanský trial premiere, at the French Institute in Prague, CEFRES proposes an open debate on history and memory, testimony and transmission, bringing together the film director, historians and sociologists Muriel Blaive, Kateřina Čapková and Françoise Mayer, and the public.

Where: CEFRES library
When : Friday, September 27, 2022, at 10:00 am
Language: English

The discussion will be driven by
Muriel Blaive, film’s historical advisor,
Kateřina Čapková, Institute of Contemporary History of the Czech Academy of Sciences and
Françoise Mayer, Paul Valéry University, Montpellier

Ruth Zylberman is a filmmaker and author.
Among her latest films:
Le dernier été (France Télévisions, Zadig Productions, 2019, 60’)
Les Enfants du 209 rue Saint-Maur, Paris Xe (2017, Arte-Zadig Productions, 110’)
Maurice Nadeau. Le chemin de la vie (2011, Arte-Zadig Productions, 52’)
Dissidents, les Artisans de la Liberté (2009, Arte-Zadig Productions, 100’)

She is also the author of La direction de l’Absent, (Christian Bourgois, 2015) and the narrative 209 rue Saint-Maur, Paris Xe, Autobiography d’un immeuble (Le Seuil/Arte Editions, 2020).

The Matrix of Photomechanical Reproductions of Art

The Matrix of Photomechanical Reproductions of Art. Research Project Presentation

CEFRES Seminar #1

Fedora Parkmann (post-doktorantka, CEFRES)
Hana Buddeus (ÚDU AVČR)

Kde: knihovna CEFRES a online
Kdy: pátek 23. září 2022, 16:30–18:30
Jazyk: angličtina
Kontakt: cefres[@]cefres.cz

Abstract

Funded by the Czech Academy of Sciences, the project The Matrix of Photomechanical Reproductions: Histories of Remote Access to Art examines the rise and spread of photo-reproductions in Czech, French, German and Russian art journals from 1900 to 1950. Combining digital humanities with archival research, the goal is to expand our historical knowledge, from local to transnational, and from empirical to big data, thereby opening new insights into the use of remote access to art in the digital age. This talk will retrace the different steps that led from conceiving the project to submitting a proposal and discuss the methodology and aims of the project.

Program Semináře CEFRESu na rok 2022–2033 najdete zde.

Obrázek : Advertisement for the journal Hollar, published in Umění, n°9-10, 1936.

Krajiny se stíny

Krajiny se stíny. Představení výzkumného projektu Luby Jurgenson

V červnu, červenci a srpnu 2022, výzkumnice, spisovatelka a překladatelka Luba Jurgenson, profesorka na Sorbonnské univerzitě a ředitelka Eur’ORBEM, bude hostující výzkumnou pracovnicí v CEFRES. Bližší informace ohledně její biografie naleznete zde.

Kdy: čtvrtek, 30. června, 10:30 – 12:00
Kde: Knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Prague a taky “online” – odkaz na Zoom na vyžádání (cefres@cefres.cz)
Jazyk: angličtina

Pokračování textu Krajiny se stíny