Při osmém setkání NANO semináře “Nature(s) & Norms” pořádaného v rámci výzkumného programu SAMSON (Sciences, Arts, Medicine and Social Norms) a probíhajícího díky pařížské Sorbonně, Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Varšavské univerzitě a CEFRESu přivítáme Josefa Šebka (Univerzita Karlova) a Marcina Boguckiho (Varšavská univerzita).

Místo konání: Varšava, Paříž, knihovna CEFRESu a online (Zoom)
Pro získání odkazu kontaktujte prosím cefres[@]cefres.cz
Kdy: pátek, 12. června 2023, 16:30
Jazyk: angličtina

Seminář se zaměří na životní příběhy queer lidí v socialistických a post-socialistických zemích střední Evropy v 80. a 90. letech, v období politických a společenských transformací. Příspěvky se budou zabývat biografickými a autobiografickými diskursy a texty, od sexuologických a právních dokumentů přes ústní autobiografické vyprávění až po žánry psaní o životě (autobiografie a autofikce), s důrazem na aspekty transformace a zvláštnosti středoevropského kontextu v souvislosti s queer teorií. Slovo “zoegrafie” v názvu semináře odkazuje na problematickou dichotomii toho, co lze vyprávět v různých sociálních a politických podmínkách a toho, co je prožíváno, aniž by nutně bylo vyjádřeno textovou formou.

Kompletní program semináře bude brzy zveřejněn.

Josef Šebek je odborný asistent v Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na kulturní materialismus, sociologii Pierra Bourdieu a současnou francouzskou sociologii literatury. Pracuje také na současné teorii diskurzu a rétoriky, mediální teorii literatury, žánrech literárního psaní a queer teorii. Je autorem knihy Literatura a sociálno: Bourdieu, Williams a jejich pokračovatelé (Praha, FF UK, 2019), zástupcem šéfredaktora časopisu Slovo a smysl/ Word & Sense a členem redakčního týmu Estetika: The European Journal of Aesthetics.

Celý program semináře naleznete zde.

Třetí sezení mezioborového frankofonního semináře CEFRESu Mapa a hranice. V roce 2023 bychom rádi začali zkoumáním otázky samotného vymezování a znázorňování (území, období, trajektorie), tedy zkrátka úvahami o mapě a hranicích skrze vzájemné prolínání výzkumných oblastí, jimiž se účastníci semináře zabývají.

Místo: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Datum a čas: Pátek 9. června, 10:00–11:30
Jazyk: francouzština

Autorkou příspěvku bude Chiara Mengozzi (FF UK), diskutující Michèle Baussantová (CNRS, CEFRES)

Až do devadesátých let dvacátého století se neštěstí na moři, kdy při ztroskotání lodí umírali migranti, odehrávala daleko od italských břehů. To se změnilo v prvním desetiletí století následujícího, kdy média přinesla o několika případech ztroskotání nespočet zpráv. Pokračování textu Zpracování tragédií ve Středozemním moři na současných italských a evropských scénách →

Při sedmém setkání NANO semináře “Nature(s) & Norms” pořádaného v rámci výzkumného programu SAMSON (Sciences, Arts, Medicine and Social Norms) a probíhajícího díky pařížské Sorbonně, Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Varšavské univerzitě a CEFRESu přivítáme Rodolpha Gaudina (Sorbonna) a Małgorzatu Litwinowiczou (Varšavská univerzita).

Místo konání: Paříž, knihovna CEFRESu a online
Pro získání odkazu kontaktujte prosím cefres[@]cefres.cz
Kdy: pátek, 26. května 2023, 16:30
Jazyk: angličtina

1. část: Rodolphe Baudin (Sorbonna)

Správa parků jako politická praxe a metafora: politika veřejného prostoru v Karamzinově cestopisu Listy ruského cestovatele

Abstrakt: Při procházce Paříží a Versailles na jaře roku 1790 se ruský cestovatel Nikolaje Karamzina zamýšlí nad úpravami zahrad, inovacemi, které v městských parcích nařídili monarchové nebo šlechta a nad tím, jak na tyto změny reagovalo obyvatelstvo. Tato přednáška předpokládá, že Karamzin v komentáři svého cestovatele reflektuje způsoby, jakými úřady regulují veřejnou nespokojenost pomocí parků a zahrad, a jak veřejnost naopak tyto plochy využívá jako nástroje pro vyjádření sociální nezávislosti a k úniku disciplinárnímu úsilí shora. V důsledku toho se spolupráce na správě přírody v prostoru veřejných parků používá jako metafora společenské smlouvy a špatné řízení ze strany autorit slouží jako metafora pro kořeny probíhající francouzské revoluce, události, o níž Karamzin uvažuje pomocí přírodního diskurzu, typického pro konzervativní myslitele té doby.

Rodolphe Baudin je profesorem ruské literatury na Sorbonnské univerzitě. Věnuje se sentimentalistické kultuře 18. století a dokumentům o egu. Jeho současné výzkumné zájmy zahrnují deskriptivní studie překladu, studia zdravotního postižení a ekokritiku.

2. část: Małgorzata Litwinowiczová (Varšavská univerzita)

Mýtus lesa v polské meziválečné literatuře

Ve své prezentaci se zaměřím na fenomén mytologizace přírodních prostor, zejména pralesa a bažin. Tyto plochy byly v meziválečném Polsku zatíženy všemožnými obsahy a sloužily mnoha účelům, mimo jiné měly svědčit o věčném a přirozeném charakteru polskosti. Tyto prostory (jejich obrazy, popisy nebo znalosti o nich) byly využívány v rámci státní propagandy. V návaznosti na tento kontext bych ráda podrobněji představila tvorbu Marie Rodziewiczové, nejpopulárnější polské spisovatelky meziválečného období. Byly to také – stejně jako sama autorka – queer texty, zdůrazňující vztah mezi člověkem a přírodou jinak než jako ten vykořisťování, ale jako zpochybnění přijatých genderových rolí a navrhující nový společenský řád. Chtěla bych se zaměřit na tyto paradoxní prvky a jejich místo v polské imaginaci.

Odborná asistentka na Institutu polské kultury (Varšavská univerzita, Polsko). Hlavní oblasti výzkumu zahrnují historii polské a litevské kultury 19. století, problémy modernity a modernizace, zejména otázky související s transformacemi médií a invencí. Mezi její badatelské zájmy patří především literatura vyprávění, ale také tradiční příběhy. V současné době pracuje na projektu věnovaném “domestikaci” Baltského moře v polské kultuře a meziválečném období a kulturní historii národních parků v Polsku ve stejném časovém období.

Celý program semináře naleznete zde.