Muzea umění a jejich narativy. Patří pojem „národní” minulosti?

Diskusi u kulatého stolu organizují v rámci nového cyklu setkání Résonnances / Rezonance Filosofický ústav Akademie věd České republiky (AVČR), CEFRES, Francouzský institut v Praze a Národní galerie v Praze.

Datum: 12. března 2024, 17:00 –18:30
Místo: Veletržní palác, Národní galerie v Praze
Dukelských Hrdinů 47, Praha 7-Holešovice
Auditorium, 6. patro
Jazyk: francouzština a čeština: simultánní tlumočení zajištěno 

Účastníci

Sébastien ALLARD (ředitel oddělení malby, Musée du Louvre),
Danièle COHN (profesorka estetiky a filozofie umění, Université Paris I),
Milena BARTLOVÁ (profesorka dějin umění, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze – UMPRUM)
Anna PRAVDOVÁ (kurátorka sbírky moderního umění, Národní galerie v Praze – NGP)                                                                                Moderuje: Lara BONNEAU (vědecká asistentka, Filosofický ústav Akademie věd – FLÚ AV ČR)

Abstrakt

Pokračování textu Muzea umění a jejich narativy →

Workshop

Kdy: 30. listopadu–2. prosince 2023
Kde: Filosofický ústav Akademie věd České republiky, Jilská 1, Praha 1 (zasedací místnost, 1. patro) / CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: angličtina
Organizuje CEFRES a Filosofický ústav Akademie věd České republiky (FLÚ AVČR).

Téze

Zdá se, že rozkol mezi filozofií vědy a studii vědy a techniky (STS – Science and Technology Studies) je na mezinárodní scéně větší než kdykoli předtím. Od velkých sporů mezi relativisty a realisty v 80. letech 20. století a období vědeckých válek v 90. letech se od sebe obě komunity vzdálily a v jistém smyslu se dostaly až za hranice těchto neshod. I přes tyto neshody by celá řada specialistů z oblasti studií vědy a techniky mohla těžit z filozofické perspektivy a opačně, filozofové vědy by mohli těžit z jiné perspektivy na problémy, kterými se dlouhodobě zabývají historie a sociologie vědy a také studia vědy a techniky. Pokračování textu Filozofie vědy a studia vědy a techniky optikou technologie →

On the occasion of the twentieth anniversary of Pierre Bourdieu’s death, CEFRES, in collaboration with the Department of Czech and Comparative Literature of the Charles University in Prague organizes a round table on the development of the Bourdieu’s central concepts during last two decades. 

Bourdieu’s Legacy in Literary Studies: Expanding Territories, Changing Concepts

When: Friday, December 2, 2022, 4.30-6.30pm
Where: CEFRES library, Prague and on line
To register, please contact us at the address cefres(@)cefres.cz
Language: English
Organizers: CEFRES & Department of Czech and Comparative Literature, Faculty of Arts, Charles University
Participants:
Anna SCHUBERTOVÁ (Department of Czech and Comparative Literature, Faculty of Arts, Charles University)
Csaba SZALÓ (Faculty of Social Studies, Masaryk University)
Jan VÁŇA (Institute of Czech literature, Czech Academy of Sciences)
Eva VOLDŘICHOVÁ-BERÁNKOVÁ (Department of Romance Studies, Faculty of Arts, Charles University)
Moderated by: Josef ŠEBEK (Department of Czech and Comparative Literature, Faculty of Arts, Charles University)

As in many other branches of research, Bourdieu’s contribution in literary studies is unquestionable. The theory of the literary field, which had been in the making since the end of the 1960s and found its most comprehensive and developed shape in The Rules of Art (1992), has a lasting impact both in literary theory and literary history. Other Bourdieu’s works inspire literary research as well, from the early article “Intellectual Field and Creative Project” (1966) to Pascalian Meditations (1997). His lectures at Collège de France whose transcripts are still being published also offer an abundance of impulses for literary scholarship. Yet equally substantial is the production of his collaborators and successors that maintain this living body of work, transpose it to different theoretical and methodological contexts and provide its operationalization and critical analysis. In the framework of the series of events PIERRE BOURDIEU 2022 we want to address some of the nodal points of these developments in the past two decades, focusing on the expanded territory of research – intellectual field, translation studies, study of literature and politics, world literature, ethnography of authors, the study of self-presentation of authors in current media environment, etc. – and concepts ranging from new perspectives on the literary field to ethos and author’s posture. We want to trace these developments and assess Bourdieu’s magisterial contribution in the context of current research.

Debata u kulatého stolu, která proběhne v rámci výzkumného projektu “Home beyond species: More-than-human dwelling in the age of crises”, se zaměří na konceptuální a praktické otázky související se založením diskusní skupiny, která se zabývá pojmem postantropocentrismu a která je součástí projektu Tandem. A právě Tandem tým, který působí v CEFRES a který se skládá z Petra Gibase (AV ČR) a Chloé Mondémové (CNRS, francouzské Národní středisko vědeckého výzkumu), debatu organizuje. Při diskuzi budou prizmatem postantropocentrismu zkoumána rozličná témata.

• Kdy: čtvrtek 3. 11. 2022, 14:00
• Kde: knihovna CEFRES a online
• Jazyk: angličtina

Diskutující se budou u kulatého stolu věnovat otázkám souvisejícím s pojmem, který pracovně nazývají postantropologický domov. Za tímto termínem se skrývá širší označení pro domov, v němž jsou lidé zapleteni do sítě vztahů, jež neprobíhají výlučně mezi lidskými bytostmi. Protože jsou si diskutující vědomi, že lidé sdílí svá obydlí nejenom s druhými lidmi, ale též s dalšími členy, ať už živými či neživými, chtěli by si položit následující otázky, a to se zaměřením nejen na teoretický, konceptuální či metodologický aspekt, ale též na rovinu onto-epistemologickou:

• Pokud vezmeme v potaz spletitost vztahů lidí s ne-lidským, jak bude již zavedený pojem obydlí a s ním spojené koncepty domova a krajiny zpochybněn?
• Jakými novými způsoby můžeme, jakožto vědci zkoumající člověka a jeho domov, reflektovat interakci člověka s ne-lidským, a to nejen uvnitř jeho domova, ale též v jeho okolí?
• Ke kterým novým konceptuálním oblastem může zahrnutí ne-lidského elementu do našeho uvažování o lidském domovu otevřít cesty?
• Jak může být věda metodologicky a epistemologicky vnímavější, aby se mohla více přiblížit spletitostem vztahů lidí s ne-lidským prvkem uvnitř lidských obydlí?

Debata u kulatého stolu je událost uzavřená pro veřejnost. Pokud vás výše nastíněné téma zajímá a rádi byste se jí zúčastnili, neváhejte kontaktovat členy Tandem týmů Petra Gibase (petr.gibas(at)soc.cas.cz) či Chloé Mondémovou (chloe.mondeme(at)cnrs.fr).

On the occasion of Ruth Zylberman’s The Trial. Prague, 1952 documentary devoted to the Slanský trial premiere, at the French Institute in Prague, CEFRES proposes an open debate on history and memory, testimony and transmission, bringing together the film director, historians and sociologists Muriel Blaive, Kateřina Čapková and Françoise Mayer, and the public.

Where: CEFRES library
When : Friday, September 27, 2022, at 10:00 am
Language: English

The discussion will be driven by
Muriel Blaive, film’s historical advisor,
Kateřina Čapková, Institute of Contemporary History of the Czech Academy of Sciences and
Françoise Mayer, Paul Valéry University, Montpellier

Ruth Zylberman is a filmmaker and author.
Among her latest films:
– Le dernier été (France Télévisions, Zadig Productions, 2019, 60’)
– Les Enfants du 209 rue Saint-Maur, Paris Xe (2017, Arte-Zadig Productions, 110’)
– Maurice Nadeau. Le chemin de la vie (2011, Arte-Zadig Productions, 52’)
– Dissidents, les Artisans de la Liberté (2009, Arte-Zadig Productions, 100’)

She is also the author of La direction de l’Absent, (Christian Bourgois, 2015) and the narrative 209 rue Saint-Maur, Paris Xe, Autobiography d’un immeuble (Le Seuil/Arte Editions, 2020).