Archiv autora: Claire Madl

CFP – Lidstvo a společenské vědy čelící nečekanému

Studentský doktorandský workshop bude organizován pařížským EHESS a CEFRESem na téma Lidstvo a společenské vědy čelící nečekanému.

Datum: 12. dubna 2021 (9:30-19:00)
Termín odevzdání: 15. března 2021
Místo konání: online a CEFRES, Na Florenci 3 (Praha)
Jazyk: Angličtina

Koordinace: Falk Bretschneider (EHESS), Jérôme Heurtaux (CEFRES)

Vedoucí: Michèle Baussant (CNRS/CEFRES), Falk Bretschneider (EHESS), Emmanuel Désveaux (EHESS), Jérôme Heurtaux (CEFRES), Pavel Himl (FHS UK), Claire Madl (CEFRES), Silvia Sebastiani (EHESS)

Sanitární krize způsobená pandemií Covid-19 uvrhla celý svět do hluboké nejistoty a radikálně otřásla téměř všemi našimi zvyky. To platí i pro výzkum. Uzavření zemí, cestovní omezení, zákaz vycházení, uzavření knihoven nebo archivů a další opatření o udržování rozestupů a ochraně mají přímý a někdy brutální dopad na mnoho vědeckých projektů, zejména na projekty mnoha mladých výzkumných pracovníků, které mají smlouvy na dobu určitou. Tento kontext nás proto vede k otázce způsobů, jakými se humanitní a společenské vědy mohou vypořádat s nejistotou, neočekávaným a nepředvídaným, a to dvěma směry:

Na jedné straně je to otázka našich vlastních výzkumných praktik, tj. technik a metod – které ještě musí být vytvořeny – abychom se vyrovnali s realitou, která se tak rychle změnila. Zejména, jak se vypořádat s náhlou nemožností přístupu k výzkumné oblasti nebo archivu (ať už je to kvůli současné pandemii nebo jiné neočekávané události)? Jak reagovat tváří v tvář vnějším podmínkám, které znemožňují provedení projektu, jak bylo původně plánováno? Jaké příležitosti nabízejí nové prostředky dálkového výzkumu, ale také jaká rizika s sebou nesou – a jak můžeme o těchto dvou jevech společně přemýšlet v metodické reflexi, která je jasná i produktivní?

(2) Na druhé straně je důležité vznést otázku rychlých změn, které někdy ovlivňují naše výzkumné objekty, někdy vedou k jejich radikálnímu přeformulování. Výskyt nečekané události nebo brutálního zvratu – lidská historie oplývá válkami, revolucemi, pandemiemi či jinými katastrofami, které pokaždé vyvolávají více či méně úplný zvrat současných norem a praktik v dotčených společnostech. Jak můžeme analyzovat dopady těchto transformací na minulé i současné společnosti, a to jak kolektivně, tak individuálně (biografické trhliny atd.) a povědět o formách rezistence a adaptace? Jak můžeme přemýšlet o těchto narušeních, reakcích, které vyvolávají, a o formách odolnosti, které vyvolávají?

Zveme všechny doktorandy z  CEFRESu, EHESSu nebo z českou univerzity, aby podali svou přihlášku, která bude obsahovat v jednom PDF souboru životopis (maximálně dvě stránky) a stručný popis plánovaného zásahu (přibližně 1 500 znaků včetně mezer). Workshop bude uspořádán kolem prezentaci mladých výzkumných pracovníků a jejich diskuzí s vedoucími pracovníky a dalšími účastníky. Kromě toho bude čas na výměnu individuálních zkušeností o globální pandemii. Přihlášku zašlete do 15. března 2021 na následující adresy: falk.bretschneider@ehess.fr a jerome.heurtaux@cefres.cz

Pro více informací:

falk.bretschneider@ehess.fr

jerome.heurtaux@cefres.cz

A History of Quantification: Problems and Perspectives in Central Europe

Date: Thursdays, at 9:30 am
Place: Room YT211, Faculty of Humanities, Charles University
Lecturer: Mátyás Erdélyi (CEFRES / FHS UK)
Language: English

Our task in this course is to explore the application and diffusion of statistical thinking in Central Europe in the long nineteenth century. Statistical thinking is not merely investigated as an academic discipline, but the course will look at practical uses of statistical methods ranging from the public sphere to the private economy that constantly exploited advances in statistical mathematics and probability theory. It thus plans to reconcile specific forms of statistical knowledge about society and economy with their equally diverse forms of application by natural and social scientists, private and public clerks, and other intellectuals.

Pokračování textu A History of Quantification: Problems and Perspectives in Central Europe

Seminář “Uvahy o krizi” – 2020

Současné otázky. Úvahy o krizi

Seminář Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a CEFRESu

Organizátoři: Maria Kokkinou (post-doktorandka CEFRES / Univerzita Karlova), Jérôme Heurtaux (CEFRES)
Kdy: Zimní semestr 2020/2021, středa od 12:30 do 13:50
Kde: online, pro registraci prosím kontaktujte organizátory: maria.kokkinou(@)cefres.cz
Jazyk: francouzština

Prezentace semináře:

“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.

Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.

Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je pojem “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?

Program:

Úterý 30. září, 12:30 – 13:50
Úvodní seminář
Maria Kokkinou, CEFRES / IMS FSV UK
Jérôme Heurtaux, Paris-Dauphine Université / CEFRES

Středa 7. října, 12:30-13:50
Revoluce, politické krize, změny režimu
Jérôme Heurtaux, Paris-Dauphine Université / CEFRES

Středa 14. října, 12:30-13:50
Hospodářská krize a politické změny v Řecku v letech 2010-2020
Dimitrios Kosmopoulos, Université Paris-Dauphine

Středa 21. října, 12:30-13:50
Populismus u moci a krize demokracie v Brazílii
Felipe Fernandes, EHESS / CEFRES

Středa 4. listopadu, 12:30-13:50
1958, 1968, 2002: politické krize ve Francii
Jérôme Heurtaux, Université Paris-Dauphine / CEFRES

Středa 11. listopadu, 12:30-13:50
Znázornění živoucího: zhroucení ekosystémů a rekonfigurace vědomostí
Chiara Mengozzi, FF UK / CEFRES
Julien Wacquez, CEFRES

Středa 18. listopadu, 12:30-13:50
Fotografie, které upozornily na hospodářskou krizi
Fedora Parkmann, ÚDU AV ČR / CEFRES

Středa 25. listopadu, 12:30-13:50
Úvahy o krizi v historii: případ inflace
Mátyás Erdélyi, CEFRES / UK

Středa 2. prosince, 12:30-13:50
“Here is a place that has left its place”: vzpomínky poražených, stopy krizí a dekolonizačních válek
Michèle Baussant, CNRS / CEFRES

Středa 9. prosince, 12:30-13:50
Krize četby nebo mediální revoluce?
Claire Madl, CEFRES

Středa 16. prosince, 12:30-13:50
Migrační krize z pohledu historie a antropologie
Maria Kokkinou, CEFRES / IMS FSV UK
Florence Vychytil, EHESS / CEFRES

Středa 6. ledna, 12:30 – 13:50
Prezentace prací studentů

Způsob hodnocení:

Studenti budou číst jeden text týdně, předem zaslaný vyučujícím. Na závěr připraví 5-stránkový text ve francouzštině o některé z probíhajících “krizí”, jejichž problematika nebyla doposud zpracována, a to na základě nejméně tří zdrojů (1 akademického a 2 neakademických). Závěrečné texty musí být odevzdány do 4. ledna a představeny ústně 6. ledna během poslední lekce (5 minut na každý text).

Bibliographie:

  • Arendt, Hannah, La crise de la culture, Paris, Gallimard, 1991.
  • Dobry, Michel, Sociologie des crises politiques, Paris, Presses de Sciences Po, 1986.
  • Gaïti, Brigitte, « Les incertitudes des origines. Mai 1958 et la Ve République », Politix, n° 47, 1999, p. 27-62.
  • Gobille, Boris, « L’événement Mai 68. Pour une sociohistoire du temps court », Annales HSS, mars-avril 2008, n° 2, p. 321-349.
  • Grossman, Evelyne, La créativité de la crise, Paris, Minuit, 2020.
  • Heurtaux, Jérôme, Pologne 1989. Comment le communisme s’est effondré, Paris, Codex, 2019.
  • Lacroix, Bernard, « La ‘crise de la démocratie représentative en France’. Eléments pour une discussion sociologique du problème », Scalpel, vol. 1, 1994, p. 6-29.
  • Morin, Edgar, « Pour une crisologie », Communications, n° 91, 2012.
  • Politix, « Protagonisme et crises politiques », n° 112, vol. 8, 2015.
  • Revault d’Allonnes, Myriam, « Comment la crise vient à la philosophie », Esprit, n° 3, mars-avril 2012/3.
  • Revault d’Allonnes, Myriam, « Hannah Arendt penseur de la crise », Etudes, n° 4153, 2011.
  • Revault d’Allonnes, Myriam, La Crise sans fin : essai sur l’expérience moderne du temps, Paris, Seuil, 2012.
  • Ricoeur, Paul, « La crise : un phénomène spécifiquement moderne », Revue de théologie et de philosophie, n° 120, 1988.