Archiv rubriky: Non classé

“De-imperiální” Evropa: konfederace poražených? Děravá minulost a živé vzpomínky post-imperiálních menšin

Projekt realizovaný v rámci programu TANDEM, iniciovaného Akademií věd České republiky, Univerzitou Karlovou a CEFRES/CNRS – institucemi spojenými v Platformě pro spolupráci v humanitních a společenských vědách.

Tento projekt je průkopnickou studií o vzpomínkových krajích poražených menšin (fantomatických, materiálních i symbolických), které byly přesídleny a rozptýleny po postupném rozpadu imperiálních a mnohonárodnostních celků ve 20. století, rekonfiguraci zemí střední a východní Evropy v důsledku studené války a později v důsledku pádu komunistických režimů. Poraženými menšinami myslíme tu část populace, která byla ztotožňována či spojována s politickými režimy těchto formací. Její zástupci tak byli považováni v lepším případě za komplice, v horším případě přímo za zodpovědné za daný politický systém nadvlády a/nebo diktatury.

Územní, sociální i lidský rozpad těchto celků často vedl bývalé imperiální mocnosti k tomu, že buď jakoukoli porážku a ztrátu popíraly či o nich mlčely, nebo že tuto porážku vydávaly za vítězství a snažily se tak vytvořit či posílit národní identitu. Nechaly tak bývalé menšiny nést stále přítomné břímě této pohnuté minulosti. V různých obdobích a různými způsoby jsou tyto etnické menšiny (jako například vyhnanci z východního Pruska a ze Slezska, Němci ze Sudet a z Bukoviny či Evropané z Alžírska) považovány za “poražence dějin“. Sami sebe pak vnímají jako ty, jenž byli historií “podvedeni”. Jejich kultura a minulost, současně místní, nadnárodní a/nebo přeshraniční, není dnes skutečně integrována do národního rámce, ani mimo něj. V současnosti jsou tyto menšiny vystaveny hodnocení na základě příběhů a vyprávění společenství, mezi nimiž kdysi žili, i těch, mezi nimiž žijí dnes.

Vzhledem k rozpadu těchto lidských a sociálních entit bychom se mohli domnívat, že vzpomínky členů bývalých menšin nemohou být nadále zakotveny v daných oblastech a spojeny se svým historickým kontextem. Přesto, i když se jejich vztahy a míra ztotožnění s těmito dnes zaniklými oblastmi případ od případu liší, mnoho z nich si uchovalo vzpomínky na tato místa a někdy je přeměnilo ve své “kulturní vlasti” (Trier, 1996; Voutira, 2012), kultivujíc tak “retro-topický” přístup (Bauman, 2019) a alternativní formy Historie (Baussant, 2019). Minulost těchto menšin je dnes navíc instrumentalizována, či dokonce revalorizovánarůznými sociálními činiteli veřejné sféry. Poskytuje tak někdy materiál pro “resentment pedagogies”.

Jakým způsobem je možné tento jev vysvětlit? Je to z důvodu jejich ideologické síly, že živé i imaginární vzpomínky na tuto minulost a její stopy stále představují aktivní společenskou sílu, v rámci národa i mimo něj? Že přetrvávají v komplexních a někdy propojených formách, často na okraji historických interpretací, napříč kraji, příběhy, zvyky, jazyky, praxemi a prostředími? Nebo je to proto, že “země, ve své hloubce, nezapomíná” (Benvenisti, 2000:6)? Ve skutečnosti tyto “postsigns of memory”, evokující zmizelé kraje, odhalují trvalý dopad minulosti na přítomnost těchto menšin, v různých materiálních a společenských oblastech evropských zemí i mimo ně. Potvrzuje se tak, že “krajina je dílem mysli” a že “její dekor je tvořen jak z vrstev paměti, tak z vrstev kamenů” (Schama, 1995:7; Halbwachs, 1941).

Projekt tak nemá v úmyslu rekonstruovat historii bývalých menšin, ani poskytnout jejich srovnání v rámci historické perspektivy. Jeho cílem je nabídnout nové kritické znalosti o přetrvávajících formách evropské postimperiální minulosti, v oblastech situovaných podél evropských i mimoevropských hranic. Projekt se bude též zabývat různými a často propojenými způsoby využití této minulosti, zejména v podobě nástrojů současné politiky – ať už se jedná o instrumentalizaci sudetských Němců v debatách o rozšíření EU nebo o otázku italských esuli (uprchlíků/migrantů z Jugoslávie), které mělo vliv na vstup Slovinska do EU.

Za tímto účelem si projekt bere za cíl popsat vliv této minulosti na přítomnost. Bude třeba zkoumat složité a nejednoznačné formy této minulosti a její přítomnost či absenci. Zároveň bude nutné zaměřit se na způsoby vyloučení z míst, odkud tyto bývalé menšiny zmizely a začlenění do míst, kam přenesly, symbolicky i reálně, své dědictví a svou představivost. Na základě výběru různých případů (například menšin vyhnaných z východního Pruska a ze Slezska, Němců ze Sudet a z Bukoviny, Italů z bývalé Jugoslávie, “cizích” a “místních” menšin z Egypta, nebo Portugalců z Angoly a z Mosambiku) a na základě jejich silného ukotvení v daných oblastech, projekt vedle sebe novátorským způsobem postaví vzpomínky odsunutého obyvatelstva a těch, kteří následně obývali či nadále obývají tyto prostory (ve smyslu fyzickém i kulturním). Nabídne tak zrcadlový obraz představ, často nepřesných, zkreslených či slepých.

Cílem je, na základě různých kolektivních praktik (vzpomínkové rituály, založení “komunitních” muzeí, webové stránky, ochrana míst, opětovné vytvoření symbolických geografií ukotvených v hmotných prostorech atd.) a příběhů, sestavit vrstvenou a mnohotvárnou kartografii míst, příběhů a vzpomínek. Základem práce bude transverzálnost případů, zrcadlové srovnání různých úhlů pohledu, sběr etnografických dat a vytvoření databáze. Práce poslouží také jako empirický základ pro úvahu o normách patrimonizace týkající se této minulosti a o tom, co se valorizuje a co se záměrně nevalorizuje, co je ponecháno v troskách a proč.

Tento projekt je realizován Michèle Baussant, antrolopožkou a vedoucí výzkumu v CNRS, která je jeho iniciátorkou, a Johanou Wyss, antropoložkou a výzkumnou pracovnicí na Etnologickém ústavu Akademie věd České republiky. Maria Kokkinou, antropoložka a postdoktorandka v Cefresu a na Univerzitě Karlově, je taktéž členkou týmu TANDEM.


Mátyás Erdélyi: Výzkum a CV

Pojišťovnictví, bankovnictví a kapitalistická modernita v pozdní Habsburské monarchii

Výzkumná osa 1 – Přemístění, vykořenění, odchýlení: Lidé, vědění, praktiky

Mátyás Erdélyi zkoumá sociální a intelektuální historii soukromých úředníků v pozdní Habsburské monarchii, jejich boj o společenskou legitimaci, intelektuální autoritu a identitu střední třídy od šedesátých let do počátku první světové války. Studuje byrokratické praktiky a produkci znalostí v bankovnictví a pojišťovnictví v Budapešti, Praze a Vídni. Výzkumné otázky zahrnují to, jak jednatelé v raném kapitalistickém městském prostředí opětovně vyjednávali záležitosti veřejného zájmu a definovali, co bylo kvalifikováno jako veřejné dobro, proč a kdo přidělil význam dosud neexistujícím společenským problémům a jak se jednatelé v privátní ekonomice pokusili zajistit a monopolizovat společenskou autoritu proti konkurenci zvenčí a zevnitř. Důvodem tohoto výzkumu je poskytnout alternativní vysvětlení procesu modernizace a obohatit naše chápání kapitalistické modernity prostřednictvím historie marginalizované společenské skupiny.

Pokračování textu Mátyás Erdélyi: Výzkum a CV

Složení Řídícího výboru 2018-2019

Statutární členové Řídícího výboru

  • Pavel Baran, místopředseda AV ČR pověřený komplexní koordinací III. vědní oblasti
  • Lenka Rovná, prorektorka UK pro evropskou problematiku
  • Jérôme Heurtaux, ředitel CEFRES

Zástupci Univerzity Karlovy v Praze

Zástupci Akademie věd České republiky

CEFRES MOBILITY GRANTS WINNERS – YEAR 2019-2020

The interdisciplinary selection jury of the CEFRES mobility grants auditioned 14 candidates on May 28, 2019. It congratulates all the candidates for the high quality of their file and their hearing.

After deliberating, it have decided:

  1. To give a one-year « Young fellow » grant to M. Eraldo Souza dos Santo (Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne ), to support his research entitled “Désobéissance civile : Un essai de généalogie conceptuelle”.
  2. To give a one-year « CEFRES Platform » grant to M. Jakub Střelec(FSV UK), to support his research entitled „How to cure the war? The development of psychiatric knowledge and its impact on the social stability of post-war European societies between 1945 and 1968: A comparison of ‘deviant’ crimes in Prague, Düsseldorf, and London“.
  3. To give a one-year « CEFRES Platform » grant to M. Felipe Fernandes (EHESS) to support his research entitled „Les migrants vietnamiens en République tchèque: une étude sur les lignées familiales et les réseaux économiques au marché de Sapa (Prague)“.
  4. To give a one-year « CEFRES Platform » grant to Mrs Františka Zezuláková Schormová (FF UK) to support her research entitled „African American Poets Abroad: Black and Red Allegiances in Early Cold War Czechoslovakia“.
  5. To give a one-year « CEFRES Platform » grant to Mrs Yulia Moskvina (FSV UK) to support her research entitled „State, Squat, Society“.

It has also decided to propose a contract of Phd Student Associate to the following candidates:

– Mrs Ekaterina Zheltova (FSV UK): „National belonging, transnational localities, and ideologies of language: Discursive practices at the Greek-Albanian borderlands.

– Mrs Anna Simbartlová (FFV UK): “Civic Integration of Immigrants in Central Europe: Case of Austria and the Czech Republic“.

– M. Vojtěch Šarše (FF UK), „The Image of Cultural Decline in the Anticolonial Francophone Sub-Saharan Novel: The processes of subjectivation, objectivation, reification and identity emptiness“.

– Mrs Tereza Sedláčková (FSV UK): „Multiple Responsibilities in the Context of Compulsory Vaccination System in the Czech Republic“.

– M. Pavol Kosnáč (Faculty of Social Sciences, Masaryk University in Brno): „Paramilitary Groups in Slovakia: An Interdisciplinary Analysis of Structure, Motivation and Environment“. 
  

All the winners are asked to contact me (jerome.heurtaux@cefres.cz) without delay (copy to landova@cefres.cz) to inform me of their decision regarding the scholarship or the contract of association.

Claire Madl – CV & výzkum

Zástupce ředitele a vedoucí knihovny CEFRESu

VZDĚLÁNÍ

  • 2007 – Doktorát z oboru historie: « Historie, texty, dokumenty » na École pratique des hautes études (Paříž), s vyznamenáním (mention très honorable avec les félicitations du jury).
  • 2000 – D.E.A. (Diplôme d’études approfondies – ie. Master), « Historie a civilizace knihy » na École pratique des hautes études (Paříž).
  • 1993 – Diplôme supérieur des sciences et techniques de l’information et de la documentation [Vyšší diplom informačních a dokumentačních věd a technik – ie. Master] v Institut national des techniques de la documentation (INTD Národní institut dokumentačních technik), Conservatoire national des arts et métiers (CNAM), Paříž
  • 1991 – Maîtrise [zakončení 4. ročníku] v historii na Univerzitě Paris IV-Sorbonne.

ZAMĚSTNÁNÍ

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES, Praha)

Správa výzkumu
Od 2018 – podíl na organizace vědeckého života ústavu a rozvoj platformu pro vědeckou česko-francouzskou spolupráci: Platforma CEFRES

Publikace a komunikace
Od 2006 – Výkonná redaktorka všech publikací, tištěných (sériových a monografických) a elektronických (webové stránky, blog, správa ediční řady na e-archiv CNRS: HAL-SHS)
Zodpovědná za správu účtů na sociálních sítích, vědeckého blogu a účast na publikace na trojjazyčném institucionálním webu.

Knihovnictví a správa vědecké informace
Od 1994 – Vedoucí knihovny zodpovědná za akvizice, elektronické zdroje, správu knihovnického systému, zpracování katalogu, zpřístupnění fondu, vztahů se čtenářstvem, valorizaci (organizace veřejných prezentací novinek).

SOUČASNÁ VÝZKUMNÁ ČINNOST

  • Od 2018 – „Reading Europe Advanced Data Investigation Tool“ (READ IT) v rámci H2020 projekt « JPI Cultural Heritage ». Leader Investigator: Brigitte Ouvry-Vial, Universita Le Mans ; PI pro ČR Michael Wögerbauer, Ústav pro českou literaturu AV ČR.
  • 2018-2020 – „Krásný Dvůr v kontextu evropských krajinářských parků“. projekt financován Grantovou agenturou ČR (č. 18-07366S 2018-2020). Příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (PI RNDr. & PhDr. Markéta Šantrůčková, PhD.) účast za FF UK pod vedením doc. Zdeňka Hojdy.
  • 2015-2019 – „Budování národa čtenářů: aktéři, firmy a sítě v Čechách 1740-1848“, projekt financován Grantovou agenturou ČR (č. 15-22253S 2015-2017) Příjemce: Ústav pro českou literaturu AVČR; řešitelka ve spolupráci s M. Wögerbauerem, PhD. a P. Píšou.

SEZNAM PUBLIKACÍ

Knihy

  • Buchwesen in Böhmen 1749-1848. Kommentiertes Verzeichnis der Drucker, Buchhändler, Buchbinder, Kupfer- und Steindrucker. Wiesbaden, Harrassowitz (Buchforschung 11), 2019. with Petr Píša et Michael Wögerbauer.
  • Na cestě k výborně zřízenému knihkupectví. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749-1848). Praha, Academia-Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., 2019. Spoluautorství: Petr Píša, Michael Wögerbauer.
    Kapitoly:
    –„Úvod“ [kollektivní] s. 9-23
    –„Ekonomické a sociální podmínky knižní kultury“, s. 69-102
    –„Zahraniční souvislosti knižního trhu v Čechách“, s.  103-126
    –„Topografická a funkční diferenciace knižního trhu“, s. 127-142
    –„Tiskárna normální školy v Praze. Vládní nástroj osvícenského despotismu i impuls ke vzniku občanské společnosti“, s. 179-217
    –„Jak rozšířit a diverzifikovat čtenářskou obec. Reklamní strategie nakladatelů a knihkupců“, s. 279-300
    –„Čtenářské kabinety, půjčovny knih a proměny způsobů čtení“, s. 301-320
  • « Tous les goûts à la fois ». Les engagements d’un aristocrate éclairé de Bohême, Genève, Droz, 2013, 467 p. ISBN 978-2-600-01357-4

Články v časopisech & kapitoly v knihách

  • « Zahrady v četbě Jana Rudolfa Černína » [Les jardins objets de lecture de J. R. Czernin] à paraître dans : Jan Rudolf Černín a jeho Krásný Dvůr.
  • « Le Saint-Empire », in (dir. Éric Suire) Le monde de l’imprimé en Europe occidentale (vers 1480-vers 1680), Paris, Armand Colin (Horizon), 2020, p. 276-294.
  • « L’imprimé, vecteur de diffusion du jardin paysager vers l’est de l’Europe. Modèles, traductions, médiatisations », Revue française d’histoire du livre n° 141, 2020, p. 113-136.
  • « Publishers’ Advertising Strategies to Widen and Diversify Readership. The Example of Bohemia », Dějiny, Teorie, Kritika, 2018-1, p. 69-98.
  • « Organizace tisku učebnic v Čechách. Přizpůsobení jedné tereziánské reformy » [Imprimer les manuels scolaire en Bohême. L’adaptation d’une réforme de Marie-Thérèse] Cornova vol. 7, n° 17, 2017, p. 57-71.
  • « Langue et édition scolaire en Bohême au temps de la réforme de Marie-Thérèse. Retour sur une grande question et de petits livres » in : Ex Oriente Amicitia. Mélangues offerts à Frédéric Barbier à l’occasion de son 65e anniversaire (dir. C. Madl, I. Monok), Budapest, Magyar Tudományos Akadémia Könyvtar és Információs Központ, 2017, p. 235-265.
  • « Strasbourg et l’exportation des livres vers l’Est de l’Europe au XVIIIe siècle » Histoire et civilisation du livre, XI, 2015, p. 109-126.
  • « Perný rok knížete Fürstenberga. Cenzura a proměna veřejnosti na sklonku vlády Marie Terezie“ [La censure et la transformation du public à la fin du règne de Marie-Thérèse, ou comment l’année 1779 fut rude pour le prince de Fürstenberg]. In (M. Wögerbauer, P. Píša, P. Šámal et al.) V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře. 1749–2014 , Praha, Academia – Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., 2015, p. 165-177.

Recenze

  • Veronika Čapská: Mezi texty a textiliemi. (Swéerts)-Šporkové, textové praxe a kulturní výměna na přelomu baroka a osvícenství. Praha, Scriptorium 2016, 326 s. Česká literatura č 4, 2017, s. 608-611.
  • « De l’argile au nuage. Une archéologie des catalogues (IIe millénaire av. J.-C. – XXIe siècle). [Paris / Genève] : Bibliothèque Mazarine / Bibliothèque de Genève / Éditions des Cendres, 2015 ». Histoire et civilisation du livre č. 12, 2016, s. 462-469.

Překlady

  • Klara Benešovská, « Disparition, réouverture et clôture du chantier cathédral de Prague (1419-1933) », in : Le Chantier cathédral en Europe. Diffusion et sauvegarde des savoirs, savoir-faire et matériaux du Moyen Age à nos jours. (dir. Isabelle Chave, Etienne Faisant, Dany Sandron), Paris-New York, Le Passage, 2020, p. 125-135.
  • Daniel Špelda, « Les soleils et leurs observateurs au XVIIe siècle » Revue des Questions Scientifiques, 2018, 189 (4), s. 531-577.
  • Klára Benešovská, « Ce qu’il advint de l’architecture gothique à la cour de Charles IV et de Venceslas IV », in: Qu’est-ce que l’architecture gothique ? Essais (dir. Arnaud Timbert), Lille, Presses du Septentrion (Architecture et urbanisme), 2018, 181-209. ISBN : 978-2-7574-2384-4
  • Petra Trnková, « Les photographes au service de l’aristocratie. Représentation visuelle du domaine des Buquoy à l’époque du comte Georg Johann Heinrich Longueval de Buquoy (milieu du XIXe siècle) » Austriaca (dir. M. Faber M. Ponstingl), n° 83, 2018.

Viz celý CV a seznam publikací zde.