Projekt realizovaný v rámci programu TANDEM, iniciovaného Akademií věd České republiky, Univerzitou Karlovou a CEFRES/CNRS – institucemi spojenými v Platformě pro spolupráci v humanitních a společenských vědách.
Tento projekt je průkopnickou studií o vzpomínkových krajích poražených menšin (fantomatických, materiálních i symbolických), které byly přesídleny a rozptýleny po postupném rozpadu imperiálních a mnohonárodnostních celků ve 20. století, rekonfiguraci zemí střední a východní Evropy v důsledku studené války a později v důsledku pádu komunistických režimů. Poraženými menšinami myslíme tu část populace, která byla ztotožňována či spojována s politickými režimy těchto formací. Její zástupci tak byli považováni v lepším případě za komplice, v horším případě přímo za zodpovědné za daný politický systém nadvlády a/nebo diktatury.
Po dvou letech příprav získal výzkumný tým „Tandem“ Platformy CEFRES pod vedením antropologů Luďka Brože a Virginie Vaté prestižní „Consolidator grant“ Evropské rady pro výzkum (ERC). Tento úspěch je důkazem vysoké kvality francouzsko-české spolupráce ve výzkumu v oblasti humanitních a společenských věd. Zdůrazňuje také klíčovou roli Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) jakožto inkubátoru evropských projektů.
Tým pracující na projektu “Archivy a interkulturalita” má za cíl porozumět současné filozofii skrze studium filozofických rukopisů a archivů. Jakou roli hraje psaní v konceptuálním tvůrčím procesu? Tento přístup umožňuje pochopit existenciální a historické zakotvení široké myšlenkové praxe známé jako “filozofie” a tak lépe pochopit texty a myšlenky spolu s jejich zakotvením v kulturním prostředí, které je formovalo. Pokračování textu Archivy a Interkulturalita→
Projekt je součástí programu TANDEM, který spojuje Akademii věd České republiky (AV ČR), Karlovu Univerzitu (UK) a CEFRES/CNRS v rámci Platformy CEFRES usilující o excelenci ve společenských a humanitních vědách.
Prasata divoká (Sus scrofa) se pravidelně objevují v evropském veřejném diskurzu, neboť jejich počet velkolepě vzrůstá po celém kontinentu. Zatímco v některých částech Evropy vzbuzuje tento synantropní druh sympatie, v dalších mu lidé „vyhlásili válku“ kvůli rozsáhlým škodám, které působí v krajině, zemědělství, dopravních sítích, i kvůli chorobám, které se v zahušťující populaci divokých prasat mohou snadno šířit a ohrozit i chovy jejich domestikovaných příbuzných. V této souvislosti se ptáme, jak v dynamicky se měnících socio-environmentálních souvislostech figurovalo a figuruje prase divoké v životech lidí a naopak, lidé v životech prasat. Náš výzkum se bude ubírat dvěma směry.
