Archiv rubriky: Non classé

Calls for Papers, Non classé

Výzva | Středoevropské maskulinity č. 3

Mezinárodní konferenci pořádá Ústav slovenské literatury Slovenské akademie věd v rámci výzkumného projektu Středoevropské maskulinity (Central European Masculinities).

Uzávěrka zaslání příspěvků: 25. června 2025
Svůj návrh příspěvku (název a krátkou anotaci) zašlete prosím na adresu Ivana.Taranenkova@savba.sk

Kdy: 29.–30. září 2025
Kde: Bratislava
Jazyk konference: angličtina

Vědecká rada:

  • Judit Acsády (HUN REN)
  • Marcin Bogucki (IKP WP UW)
  • Mateusz Chmurski (CEFRES/Sorbonne)
  • Filip Mazurkiewicz (IP WH UŚ)
  • Richard Müller (ÚČL AV ČR)
  • Josef Šebek (ÚČLK FF UK)
  • Wojciech Śmieja (IL WH UŚ)
  • Ivana Taranenková (ÚSlL SAV)

Ačkoliv jsou studia maskulinity etablovaným výzkumným oborem už více než třicet let, nabývají na zvláštní aktuálnosti právě v dnešní době, která se vyznačuje dynamickým přehodnocováním genderových rolí, konfrontací různých forem maskulinity a kulturními konflikty, které z těchto procesů vyplývají. Současný kulturní, společenský a politický vývoj podnítil nové zkoumání a převrácení historických pohledů na maskulinity, mužské role a reprezentace mužství.

Navzdory různým iniciativám – zejména v polském kontextu – zůstává výzkum maskulinit ve střední a východní Evropě stále málo rozvinutý. Cílem naší iniciativy je vzbudit vědecký zájem o podoby maskulinit ve střední Evropě z interdisciplinárního pohledu a podpořit propojení probíhajících výzkumů. Plánovaná konference bude již třetí akcí pořádanou v rámci projektu Central European Masculinities.

Tato konference si klade za cíl prozkoumat utváření norem a projevy jejich překračování v rámci středoevropských maskulinit v období kulturní modernity, tedy v období od konce 18. století do 20. století (až do nástupu postmoderny). Uvítáme rovněž příspěvky, které se zamýšlejí nad přetrvávajícími, přehodnocenými nebo oživenými aspekty těchto procesů v postmoderním a současném kontextu.

Ačkoli se akce primárně zaměřuje na literární vědu, nese se v interdisciplinárním duchu. Vítáme proto příspěvky i z příbuzných uměleckých, společenských a humanitních oborů.

Témata zájmu zahrnují mimo jiné:

  • Podoby maskulinních identit v rámci dobových dominantních ideologií
  • Mužství v kontextu proměňujících se vztahů mezi středoevropským regionem a Západem
  • Konstrukce „tradičních mužských rolí“ v národních a etnických souvislostech
  • Proměny a krize mužské identity v rámci měnících se kulturních paradigmat
  • Vzájemné působení hegemonních, alternativních a subverzivních forem maskulinity v průběhu dějin
  • Umlčené nebo marginalizované podoby historických maskulinit
  • Maskulinita v kontextu genderové dynamiky ve středoevropských společnostech
  • Menšinové (etnické a náboženské) maskulinity, například židovské, romské apod.
  • Maskulinita migrantů v diaspoře
  • Reprezentace konfliktních nebo alternativních maskulinit v literatuře a dalších (uměleckých) médiích.

Vybrané účastníky vyrozumíme a podrobný harmonogram sympozia zveřejníme do 20. srpna 2025.

Calls for Papers, Non classé

Výzva | Foucault at 100: Echoes and Encounters in Central and Eastern Europe

Deadline pro odevzdání: 15. listopadu 2025
na adresu: foucault100ece@flu.cas.cz
Datum a místo konání:
Praha (1.–2. června 2026) a Varšava (4.–5. června 2026)

Zastřešující instituce
Ústav filozofie AV ČR
Centre français de recherche en sciences sociales en Prague
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES)
Centrum francouzské civilizace a frankofonních studií v Polsku (CCFEF)

Organizační rada: Mateusz Chmurski, Isabel Jacobs, Jiří Růžička, Radosław Szymański, Laurent Tatarenko

Kontaktní e-mail: foucault100ece@flu.cas.cz Pokračování textu Výzva | Foucault at 100: Echoes and Encounters in Central and Eastern Europe →

Non classé

Složení Řídícího výboru 2022-2024

Statutární členové Řídícího výboru

  • Mgr. Ondřej Beránek, Ph.D., místopředseda AV ČR pověřený komplexní koordinací III. vědní oblasti
  • prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc.,  Členka kolegia rektorky pro evropskou problematiku
  • Prof. PhDr. Eva Voldřichová Beránková, Ph.D., prorektorka Univerzity Karlovy pro zahraniční záležitosti
  • Mateusz Chmurski, PhD, ředitel CEFRES

Zástupci Univerzity Karlovy v Praze

Zástupci Akademie věd České republiky

Složení Řídícího výboru 2015-2016
Složení Řídícího výboru 2017-2018
Složení Řídícího výboru 2018-2019
Složení Řídícího výboru 2019-2020
Složení Řídícího výboru 2020-2021

Jednací řád Řídícího výboru Platformy CEFRES

Non classé, Zapojte se

Výzva – CEU-CEFRES stipendium pro doktorandy/ky CEU

Výzva k podávání přihlášek pro studenty druhého a vyššího ročníku doktorského studia Středoevropské univezity (CEU)

Datum pro odevzdání přihlášek: 16. března 2025 (výzva uzavřena)
Doba trvání programu: od 2 do 5 měsíců; mezi daty 1. září 2025 a 30. června 2026

Středoevropská univerzita (CEU), Francouzský institut v Rakousku a Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) vypisuje granty mobility v pražském středisku CEFRES, určené studentům druhého a vyššího ročníku doktorského studia studujícím na CEU.

VYPISOVANÉ GRANTY

Částka  5 000 € bude udělena pro pobyty trvající mezi 2 a 5 měsíci (bude vyplácena částka 1000 € měsíčně). Pokračování textu Výzva – CEU-CEFRES stipendium pro doktorandy/ky CEU →

Non classé

AAC : Épaisseur des mots. École doctorale EHESS-UMIFRE

AAC : Épaisseur des mots. École doctorale EHESS-UMIFRE

Cette école doctorale consistera en quatre ateliers de 2-3h sur deux jours, dédiés à chaque fois à un dialogue et des lectures communes ; aucune présentation individuelle ne sera demandée aux participant(e)s.

Organisateurs : EHESS, CEFRES (Prague), CRFJ (Jérusalem), IFA SHS (Francfort/Main)

Avec la participation de : Leopoldo Iribarren & Rainer Maria Kiesow (EHESS), François-Xavier Fauvelle (Collège de France / CRFJ)

Coordination : Falk Bretschneider (EHESS / IFA SHS) & Mateusz Chmurski (Sorbonne Université / CEFRES)

Déroulé : L’école consistera en quatre ateliers de 2-3h sur deux jours, dédiés à chaque fois à un dialogue et des lectures communes ; aucune présentation individuelle ne sera demandée aux participant(e)s.

Langue de travail : français

Argumentaire : Comment nomme-t-on l’événement ? Si cette question se pose partout et toujours, elle n’est jamais plus sensible, plus divisive, et donc plus nécessaire à résoudre qu’en temps de crise. L’invasion russe de l’Ukraine suivie de la crise au Proche-Orient depuis le 7 octobre 2023 avec leur flot d’événements quotidiens, aux répercussions mondiales, posent cette question avec une acuité douloureuse et cruelle. Comment nomme-t-on ce qui arrive ? Pogrom. Résistance. Colonisation. Terrorisme. Génocide. Ségrégation. Apartheid. Crime de guerre. Comment choisit-on les mots ou, sinon, qui les choisit pour nous ? Sont-ils assez exacts pour rendre aux faits leur dignité, en même temps qu’assez imprécis pour ne pas réduire la pensée au diagnostic de la singularité ? Mais alors quelle arrière-pensée, quel anathème se dissimule dans l’imprécision ? A quels répertoires (juridique, législatif, expert, académique) appartiennent ces mots ?  Qu’autorisent-ils et que taisent-ils ? Comment mobilisent-ils le raisonnement, l’emportement, le jugement moral, les prises de position éthiques et politiques ? Dans quels contextes historiques ont-ils été créés ou chargés de sens, et que coûte d’affranchir les mots de ces contextes ? Car oui, il en coûte de travailler à interroger, préciser, corriger les mots dont nous voulons faire des catégories d’analyse du monde tel qu’il est.

Candidatures : Les dossiers de candidature contenant une lettre de motivation (1 p. maximum) & un CV (2 p. maximum) sont à transmettre à Falk Bretschneider (falk.bretschneider@ehess.fr) et Mateusz Chmurski (mateusz.chmurski@cefres.cz) avant le 16 mars 2025.

Financement :

  • les frais de mission des doctorant(e)s de l’EHESS et de l’IFRA SHS seront pris en charge par l’EURETES
  • les frais de mission des doctorant(e)s affiliés ou sélectionnés par le CRFJ seront pris en charge par le CRFJ / IFRA SHS
  • les frais de bouche (pauses café, déjeuner, dîner) seront offerts par l’IFRA SHS et le CEFRES.
Non classé, Tým CEFRESu

Kateřina Čapková

Kateřina Čapková, Ph.D. je v současnosti odbornou asistentkou na Katedře Blízkého východu FF UK. Ve svém výzkumu a výuce se věnuje především moderním dějinám Židů v Evropě, dějinám Romů a Sintů a dějinám migrace. Je autorkou monografie Češi, Němci, Židé?, která vyšla česky a anglicky (oceněna časopisem Choice jako Outstanding Academic Title). Spolu s Hillelem Kievalem je spolueditorkou knihy o dějinách Židů v českých zemích od raného novověku po současnost (Prague and Beyond), která vyšla kromě angličtiny také v němčině, hebrejštině a češtině. V roce 2016 iniciovala vznik Pražského fóra pro romské dějiny při ÚSD AV ČR, které od té doby vede. Od ledna 2025 se Pražské fórum pro romské dějiny stalo jedním z výzkumných center FF UK. Jeden z projektů, který Kateřina Čapková řídí, je také www.romatestimonies.com (v české verzi www.svedectviromu.cz), světově první soustavná databáze svědectví Romů a Sintů o druhé světové válce. V prosinci 2024 získala Čapková prestižní cenu Reimar Lüst Preis za rok 2024 udělovanou Humboldtovou nadací a Fritz Thyssen Stiftung.

Vzdělání

  • 1997 – 2003: Ph.D., české dějiny, FF UK
    III/2000 – VII/2000: INALCO Paris
    IX/1998 – VI/1999: Oxford University, OSI/FCO Chevening Scholarship
  • 1991 – 1997: Mgr., historie a germanistika, FF UK
    IX/1994 – VII/1995: Universität Wien, ÖAD
    III/1994 – VII/1994: Universität Münster, DAAD

Zahraniční badatelské pobyty

  • X/2024 – III/2025: Wiener Wiesenthal Institut für Holocaust-Studien (Senior Research Fellow)
  • X – XII/2021: Zentrum für Zeithistorische Forschung, Potsdam (Humboldt Scholarship)
  • IX/2015 – VI/2016: University of Chicago (Visiting Scholar)
  • IX/2010 – VIII/2011, I – VI/2013: Freie Universität, Berlin (Humboldt Scholarship for Experienced Researchers)
  • I – VI/2005: Universität Basel (Bundesstipendium der Schweizerischen Eidgenossenschaft)

Ocenění

  • Reimar Lüst Preis für 2024 udělovaná Alexander von Humboldt Stiftung spolu s Fritz Thyssen Stiftung
  • Cena Otokara Fischera za rok 2022 za knihu Zwischen Prag und Nikolsburg (spolu s Hillelem Kievalem) udělovaná Adalbert Stifter Verein a Institutem pro studium literatury
  • Cena Otto Wichterleho za rok 2013 udělovaná AV ČR
  • Outstanding Academic Title for 2012 udělované časopisem Choice. Current Reviews for Academic Libraries za knihu Czechs, Germans, Jews? 
  • Margarita Pazi Award for Research of Bohemian Jewry udělovaná Margareta Pazi Foundation, Tel Aviv, 2005 – 2006

Výzkumné projekty (výběr)

  • 2024 – 2028: OP JAK, FF UK, členka výzkumného týmu
    Název: Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti (CoRe)
  • I/2024 – VI/2025: Erinnerung, Verantwortung, Zukunft, FF UK, hlavní řešitelka
    Název: Zeugenaussagen von Roma und Sinti im Rahmen ihrer Suche nach Wiedergutmachung
  • 2019 – 2023: EXPRO, GA ČR, hlavní řešitelka
    Název: Genocide, Postwar Migration and Social Mobility: Entangled Experiences of Roma and Jews, 19-26638X
  • 2018 – 2019: American Council of Learned Societies Collaborative Research Fellowship
    Název: Zionists on Trial? The Slánský Affair and the Dynamics of Czechoslovak Stalinism (spolu s Chadem C. Bryantem a Dianou V. Dumitru)
  • 2016 – 2018: Juniorský grant, GA ČR, hlavní řešitelka
    Název: The Inclusion of the Jewish Population in Postwar Czechoslovakia and Poland, 16-01775Y
  • 2016 – 2020: Projekt na vydání knihy, Thyssen Foundation, hlavní řešitelka
    Název: Prague and Beyond. Jews in the Bohemian Lands, 20.15.0.075GE
  • 2007 – 2009: Volkswagen Stiftung, Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg, členka výzkumného týmu
    Název: Die „Judenfrage“ im europäischen Vergleich
  • 2004 – 2006: GA AV ČR, hlavní řešitelka
    Název: Jewish refugees in/from the Bohemian Lands, 1933-1939, B8994401

Členství ve výborech, edičních radách (selektivní, posledních 5 let)

  • Členka Academic Advisory Board, The Leibniz Institute for Jewish History and Culture – Simon Dubnow, Leipzig, od roku 2020, znovu zvolena v roce 2024
  • Členka ediční rady časopisu East European Jewish Affairs, od 2021
  • Officer at-large, Czechoslovak Studies Association, od 2016, znovu zvolena 2019 a 2023
  • Členka oborové komise doktorského programu Židovská studia, společného programu KBV FF UK a AV ČR, od 2019
  • Vedoucí řídícího výboru Pražského fora pro romské dějiny, od 2016
  • Členka řídícím výboru CEFRES, 2016 – 2024
  • Spolueditorka (spolu s Michalem Franklem) knižní řady Židé – dějiny – paměť v Nakladatelství Lidové noviny (https://www.nln.cz/knihy-zidedejinypamet/1), od 2015
  • Členka poradního výboru Muzea romské kultury v Brně v souvislosti s vyhlášení soutěže na památník na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, 2018 – 2019

Publikace

Knihy

Editované knihy:

Edice vzpomínek a korespondence 

  • Jan Hauer, Moji lidi. Editorky Renata Berkyová, Kateřina Čapková, Helena Sadílková. Praha: Kher, 2024.
    Recenze: Deník N.
  • Adolf Ornstein, Vilma Iggersová, Karl Abeles, Sto let jedné židovské rodiny na českém venkově. Editorka Kateřina Čapková. Praha: Karolinum 2022. Připravuje se anglická verze.
    Recenze: Judaica Bohemiae, Dějiny – teorie – kritika.
  • Raya Czerner Schapiro a Helga Czerner Weinberg (vyd.), Dopisy z Prahy 1939–1941. Editorka české verze Kateřina Čapková. Praha: Irene Press, 2017.

Vědecké články a kapitoly knih (výběr)

  • Undone from Within: The Downfall of Rudolf Slánský and Czechoslovak-Soviet Dynamics under Stalin (spoluautoři: Chad Bryant a Diana Dumitru), Journal of Modern History 95, December 2023/4, 847-886.
  • Erased from History. Jewish Migrants in Postwar Czechoslovakia, in: Kateřina Čapková, Kamil Kijek (eds.), Jewish Lives under Communism. New Perspectives. New Brunswick: Rutgers University Press 2022, 35-53.
  • Franz Kafka et le sionisme, Études Germaniques, 75, 2020/1, 157-170.
  • Jüdinnen und Juden in der Tschechoslowakei und der Slánský-Prozess, In: Jörg Ganzenmüller (Hrsg.): Jüdisches Leben in Deutschland und Europa nach der Shoah. Neubeginn – Konsolidierung – Ausgrenzung (Europäische Diktaturen und ihre Überwindung, Schriften der Stiftung Ettersberg, 26). Köln-Weimar-Wien: Böhlau, 2020, 127-136.
  • Refugees from Nazi Germany in Czechoslovakia in the 1930s: ‘In the long run, people will go down here’, in: W. Borodziej and Joachim von Puttkamer, Immigrants and Foreigners in Central and Eastern Europe during the Twentieth Century. Routledge, 2020, 73-86.
  • Between Expulsion and Rescue: The Transports for German-speaking Jews of Czechoslovakia in 1946, Holocaust and Genocide Studies, spring 2018/1, 66-92.
  • Beyond the Assimilationist Narrative: Historiography on the Jews of the Bohemian Lands and Poland after the Second World War, Studia Judaica 19, 2016/1 (37), 129–155.
  • Judaïsme et nationalisme dans les correspondances d’Otokar Fischer, in: Marie-Odile Thirouin (ed.), «À vous de cœur…» André Spire et Otokar Fischer, 1922–1938. Praha: Musée de la littérature tchèque, 2016, 20-54.
  • Dilemmas of Minority Politics. Jewish Migrants in Post-War Czechoslovakia and Poland, in Displacement, Jewish Migration and Rebirth of Communities (1945-1967), ed. Manfred Gerstenfeld and Françoise Ouzan, Leiden and Boston: Brill, 2014, 63-75.
  • Germans or Jews? German-speaking Jews in Postwar Poland and Czechoslovakia, Jewish History Quarterly, 2013/2, 348-362.
  • Die ‘Judenfrageʻ in der Frühphase der tschechischen Nationalbewegung in Die ‘Judenfrageʻ – ein europäisches Phänomen?, ed. by Manfred Hettling, Michael G. Müller and Guido Hausman, Berlin: Metropol Verlag 2013, 247-266.
  • ‘Ich akzeptiere den Komplex, der ich bin.‘ Zionisten um Franz Kafka in Kafka und Prag. Literatur-, kultur-, sozial- und sprachhistorische Kontexte, ed. by Peter Becher, Steffen Höhne and Marek Nekula, Köln-Weimar-Vienna: Böhlau Verlag, 2012, 81-95.
  •  Anti-Jewish Discourses in the Czech National Movement. Havlíček, Neruda and Kapper, Judaica Bohemiae  46, 2011/2, 77-94.
  • Raum und Zeit als Faktoren der nationalen Identifikation der Prager Juden, in Praha – Prag 1900 – 1945. Literaturstadt zweier Sprachen, ed. by Peter Becher and Anna Knechtel. Passau: Verlag Karl Stutz, 2010, 21-31.
  • Die jüdische Glaubensgemeinschaft, in Handbuch der Religions- und Kirchengeschichte der böhmischen Länder und Tschechiens im 20. Jahrhundert, ed. by M. Schulze-Wessel and M. Zückert, Munich: Oldenbourg 2009, 187-208.
  • Mit Tribuna gegen das Prager Tagblatt. Der deutsch-tschechische Pressekampf um die jüdischen Leser in Prag, in Grenzdiskurse. Zeitungen deutschsprachiger Minderheiten und ihr Feuilleton in Mitteleuropa bis 1939, ed. by Sibylle Schönborn, Essen: Klartext, 2009, 127-140.
  • Kafka un der yidisher teater. Di misrakh-eyropeyishe yidn in di oygn fun proger yidn, Jerusholaymer almanakh, 2008/28, 362-371. (in Yiddish)
  • The YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe, ed. by Gershon David Hundert, 2 vol, New York 2008, entries: Bar Kochba Association; Českožidovské Listy; Czechoslovakia (together with Michal Frankl and Peter Brod); Richard Feder; Angelo Goldstein; Tobias Jakobovits; Guido Kisch; Jindřich Kohn; Hayim Kugel; Emil Margulies; Gustav Sicher; Ludvík Singer; Friedrich Thieberger; Emil Utitz; František Weidmann; Gustav Winter; Židovská Strana [Jewish Party]; Židovské Zprávy.
  • ‘Nie wären wir geflüchtet.ʻ Im Gütterwaggon aus der Slowakei in die Schweiz, Theresienstädter Studien und Dokumente 2005, 332-362.
  • Czechs, Germans, Jews – Where is the Difference? The Complexity of National Identities of Bohemian Jews, 1918 – 1938, Bohemia 46, 2005/1, 7-14.
  • Theodor Lessing – vom Außenseiter zum Symbol der antinazistischen Opposition, Theresienstädter Studien und Dokumente 2003, 11-32.
  • Specific Features of Zionism in the Czech Lands in the Interwar Period, Judaica Bohemiae 38, 2002, 106-159.
  • Jewish Elites in the 19th and 20th Centuries. The B’nai B’rith Order in Central Europe, Judaica Bohemiae 36, 2000, 119-142.
  • Piłsudski or Masaryk? Revisionist Zionism in Czechoslovakia 1925-1940, Judaica Bohemiae  35, 1999, 210-239.
  • Das Zeugnis von Salmen Gradowski, Theresienstädter Studien und Dokumente 1999, 116-122.