Jazyková politika a sociolingvistické rozrůznění v Bosně a Hercegovině

Jazyková politika a sociolingvistické rozrůznění v Bosně a Hercegovině: od (bez)významných rozdílů k jazykovým hranicím

5. sezení semináře CEFRESu
Cílem semináře CEFRESu je zprostředkovat multidisciplinární diskuzi nad pracemi, na kterých aktuálně vědci CEFRESu pracují. V průběhu semináře, se vyjasňují otázky týkající se použitých metod, přístupů a koncepcí. Tím je každému z vědců umožněno konfrontovat vlastní perspektivy s prezentovaným výzkumem. 

Místo: knihovna CEFRESu
Datum: úterý,9. dubna 2024 v 16:30 
Jazyk: angličtina
Kontakt a registrace: cefres[@]cefres.cz

Jelena Božović (CEFRES / FSV UK)

Diskutující

  • Markéta Slavková, The Prague Security Studies Institute

Abstrakt

Otázka jazykových hranic není příliš častým předmětem zkoumání jazykových politik. Při zkoumání vícejazyčného prostředí vědci zabývající se jazykovou politikou tradičně předpokládají pluralitu jazyků. Tyto jazyky vědci považují za samostatné a pevně ohraničené entity. Díky tomu, že jazykové jednotky jsou definovány tak, aby byly snadno identifikovatelné a rozlišitelné je práce s nimi přehlednější a umožňuje bližší studium jejich vztahů. Tento přístup však může být náročný v prostředích, kde jsou si jazyky blízké strukturou, překrývají se a jejich hranice nejsou vždy jasně vymezitelné. V takovém případě je velmi obtížné jazykové jednotky a jejich vztahy jasně definovat. Je tomu tak proto, že procesy tvořící jazykové hranice mohou některé vztahy mezi jazykovými jednotkami ovlivnit více, jiné méně a některé zůstávají těmito procesy zcela neovlivněny. Poznatky z prostředí, kde se jazykové hranice překrývají, mohou rozšířit naše chápání jazykových hranic. Jazykové hranice vznikají nejen z rozdílů ve formálních aspektech jazyků a jejich denotačních, obvykle stabilních funkcí, ale také ze sociální a politické funkce jazyků a jejich užívání ve specifických situacích.

Jelena Božović se ve své disertační práci zaměřuje na Bosnu a Hercegovinu, kde po rozpadu Jugoslávie došlo k přechodu od jednoho společného standardního jazyka ke třem národním jazykům, které jsou v současnosti považovány za samostatné jazyky. To nevyhnutelně vyvolalo otázku, jakým způsobem pojmout jejich rozrůznění a tvoření jazykových hranic. Jelena Božović zkoumala procesy interpretace oficiální jazykové politiky v Bosně a Hercegovině.  V rámci jejího etnografického terénního výzkumu v této zemi se ukázalo, že procesy tvoření jazykových hranic spočívají především ve výkladu rozdílů a mezí jazyků.

Výzkum se tedy soustředí na procesy tvoření jazykových hranic, tj. na to, jak jsou jazykové hranice tvořeny, jak zanikají, jak jsou rozmazávány, překračovány nebo zcela ignorovány sociálními aktéry, kteří se podílí na tvorbě jazykových politik. V tomto semináři se Jelena Božović zaměří na otázky, týkající se jazykových hranic. Jakým způsobem jsou hranice konstruovány, kterých hranic se tento proces týká, jak tyto procesy souvisejí s otázkami mocenských vztahů a autority, jakož i jaké tím vznikají důsledky pro oficiální jazykovou politiku.

Kompletní program semináře 2023–2024 naleznete zde.

Субалтерн, що співає

Субалтерн, що співає: Від резонансного спротиву до музичної дипломатії в Україні під час війни

Проект розроблений у рамках програми CU-CNRS TANDEM, підтриманої Чарльзовим університетом, Національним центром наукових досліджень (CNRS) та Центром французької науки в Празі (CEFRES).

Дата: 9 квітня 2024 року, з 14:00 до 15:30 за Центральноєвропейським часом (CET)
Місце: CEFRES, На Флоренці 3, Прага 1
Мова: англійська
Координатори проекту: Валерія Корабльова та Луїза Мартін-Шевальє

Анотація Pokračování textu Субалтерн, що співає