Bernhard Struck je reader/associate professor moderních evropských dějin na Univerzitě St Andrews a zakládajícím ředitelem Institutu pro nadnárodní a prostorovou historii (Institute for Transnational & Spatial History). Ve svém výzkumu se zaměřuje na německou, francouzskou a polskou historii, historii cestování, pohraniční oblasti, kartografii a prostor. Je autorem knih Nicht West – nicht Ost. Frankreich und Polen in der Wahrnehmung deutscher Reisender, 1750-1850 (2006)a Revolution, Krieg und Verflechtung. Deutsch-Französische Geschichte 1789-1815 (2008, společně s Claire Gantet). Dále je spoluautorem knihy Shaping the Transnational Sphere. Experts, Networks and Issues from the 1840s to the 1930s (2015).
Cizinci v cizí zemi. Návraty sirotků v německé a české literatuře první dekády 21. století. Srovnávací studie děl Jáchyma Topola, Radky Danemarkové a W. G. Sebalda.
Výzkumná osa 3 – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti
Tento projekt si dává za cíl přinést nové chápání literární a kulturní postavy sirotka, tak jak ji představuje soudobá historická fikce. Klade důraz na fikci, která vypráví příběhy sirotků v Čechách ve čtyřicátých až šedesátých letech 20. století, tedy v období dvou velkých „ismů“, fašismu a socialismu. Texty zvolené ke komparaci jsou: Peníze od Hitlera (Money from Hitler, 2006) Radky Danemarkové, Austerlitz (2001) W. G. Sebalda a Kloktat dehet (Gargling with Tar, 2005) od Jáchyma Topola. Srovnáváním textů, nabízejích velmi odlišné přístupy k traumatu a ztrátě, zamýšlím objevit různost „hlasů“, které autoři postavám sirotků dávají. Můj teoretický přístup je interdisciplinární a je založen na kombinaci teorie fikčních světů a teorií prostoru a paměti. Pokračování textu Astrid Greve Kristensen : výzkum & CV→
Adrien Beauduin, doktorand na Středoevropské univerzitě v Budapešti, se v rámci své disertační práce zabývá politickými stranami nové pravice v České republice a v Polsku. Ve své práci zkoumá osobní dráhy aktivistů těchto stran, faktory jejich politické angažovanosti a jejich sociopolitické názory. Zvláštní pozornost věnuje otázkám genderu a sexuality, a způsobům, jakými se tyto témata prolínají s rasovými a socio-ekonomickými otázkami.
Rodinné příběhy. Společenskost, rituály a každodenní život mezi mongolskými Buryaty
Výzkumná osa 1 – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky
Kontakt : veronique.gruca(@)cefres.cz
Můj výzkum se zaměřuje na společenskou, šamanské a pohřební rituály a každodenní rodinné záležitosti mongolských Buryatů. Zkoumám zvláštní strukturu sociálních vztahů specifických pro pastorační způsob života, stejně jako udržování solidárních vazeb mezi lidmi, duchy a mrtvými v současném Mongolsku. Tento výzkum je založen na 20 měsících rozšířených terénních prací prováděných v letech 2015 až 2020 u rodin Buryatů v severovýchodním Mongolsku. Výzkum zahrnuje studium několika aspektů společenského života: šamanských rituálů, pohřebních obřadů, kočovného pastoralismu a způsobu, jakým se lidé vztahují ke své “vlasti” (nutag). Etnografické údaje byly shromážděny od několika domácností ( ail ), všechny vzájemně příbuzné, protože patří do jedné velké rozšířené rodiny (hamaatan), jejíž členové jsou rozptýleni po celém území. Pokračování textu Véronique Gruca: výzkum a CV→
Nadnárodní správa migrace, sexuality a genderové identity: UNHCR jako hlavní aktér ve vytváření právního základu pro žádosti o azyl LGBT uprchlíků v Turecku
Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky
Kontakt: mert.kocak(@)cefres.cz
Můj výzkum je zaměřen na následující otázku: jakým způsobem se mohou LGBT uprchlíci „legálně“ registrovat u migračních úřadů v rámci právního systému, který neuznává jejich skutečný důvod žádosti o azyl? Studuji případy právní přítomnosti LGBT uprchlíků v Turecku. Pokud žádají o status uprchlíka v západních zemích (např. v USA, Velké Británii, Kanadě nebo Německu), kde je sexualita a genderová příslušnost uznávána jako legitimní kritérium pro žádost o azyl, jsou povinni zaregistrovat se u tureckých migračních úřadů. V Turecku ale toto kritérium uznáváno není.
Roma as an Object of Science and State Policies. Knowledge and Citizens in the Making in Post-war Czechoslovakia, 1945–1989
Výzkumná osa 2: Normy a transgrese
Kontakt: nikola.ludlova(@)cefres.cz
Moje disertační práce rekonstruuje počátky a vývoj vědecké produkce o Romech v Československu v období 1945 až 1989. Zájem o tyto poznatky a institucionalizace výzkumu o Romech byli podníceny snahou státu řešit tzv. cikánskou otázku. Tvůrci “cikánské politiky” tak v rámci svého sociálního inženýrství usilujícího o asimilaci a převýchovu romské populace v souladu s étosem socialistického člověka aplikovali státní plánování a využívali poznatků vědy při navrhování jednotlivých opatření. Pokračování textu Nikola Ludlová: výzkum a CV→
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách
